Tomášova nevíra je pro nás cenná… 

Každého z nás může pokoušet Tomášova nedůvěřivost. Bolest, zlo, nespravedlnosti, smrt, zejména postihují-li nevinné, snad nevystavují naši víru těžké zkoušce? A přece paradoxně právě v těchto případech je nám Tomášova nevíra užitečná a cenná, neboť nám pomáhá očistit každou falešnou představu o Bohu a přivádí nás k tomu, abychom objevili jeho skutečnou tvář – tvář Boha. Tomáš dostal od Pána dar, který později předal církvi. Víra, jež byla téměř mrtvá, se znovu zrodila díky dotyku Kristových ran, jež Vzkříšený neskryl, ale ukázal a nadále ukazuje v bolestech a utrpeních každé lidské bytosti. (Benedikt XVI.)

 

Apoštol Tomáš, aramejsky Toma, v řečtině spojován s přízviskem Didymos („dvojče“), se stal známým právě díky příběhu o své nevíře a pochybnostech vůči vzkříšenému Kristu...  Sv. Tomáš - "nevěřící" apoštol je v Bibli zmiňován v seznamu apoštolů (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 15 a Sk 1, 13) a zmiňuje se o něm Janovo evangelium (11, 16; 14, 5-7; 20, 24-29; 21, 2). Ostatní zprávy o jeho životě nejsou věrohodně podložené. Podle syrské tradice hlásal evangelium v této oblasti. Ve 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Edessy (v dnešním jihovýchodním Turecku). Od 6. století se tam slaví dnešní den jako výročí tohoto přenesení.