Víra není jen souhrn krásných nauk, nýbrž vztah lásky k živé Osobě.   - archív citátů

Opatrný Aleš | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
4. neděle postní B/ Ef 2,4-10 / Naše opravdová úroveň

Bratři! Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Za to, že jste zachráněni, máte co děkovat Boží dobrotě. Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše.

Té záchrany docházíte z Boží dobroty skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvoření v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.
(Bible Ef 2,4-10)




Co je vlastně pro křesťana měřítkem správnosti a nesprávnosti jeho jednání? Jak najde ty „správné položky“, které má vyznat ve svátosti smíření? A má je vůbec hledat? Vede cesta k větší dokonalosti užíváním podrobnějších a podrobnějších zpovědních zrcadel? Nebo je naopak dobré se s vinami příliš nezdržovat, radostně žít z víry a viny vidět jen jako „nutné smetí“, které tu je, ale nemá žádnou podstatnou váhu?

Možná bychom mohli s určitým zjednodušením říci, že převeliká nebo skoro žádná pozornost vůči hříchům mohou být stejně nedokonalým i když rozdílným přístupem ke křesťanskému životu.

Pokusme se tedy o jiný pohled, ke kterému vybízí dnešní čtení z apoštola.

Ptejme se kým je podle něho křesťan, do jaké skutečnosti je člověk přijetím víry ve vykoupení skrze Krista darované „přesazen“. Apoštol nás především nenechává na pochybách o tom, že moc hříchu je hrozná, zničující: “byli jsme mrtvi pro své hříchy“. Ale silnější než moc hříchu a moc smrti je Boží láska projevená v Kristu a uplatněná na hříšnících: Bůh nás miloval „když jsme byli ještě hříšníci“ a přivedl nás k životu zároveň s ukřižovaným Kristem - „ když vzkřísil Krista, vzkřísil zároveň s ním i nás“.

Moc hříchu a smrti v nás tedy byla přemožena. A to má ohromné důsledky: „když vykázal jemu místo v nebi, vykázal jej zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni“. Křesťan, tedy i my dnes, pak musí jakoby jedním pohledem zvládnout prostor mezi pozemskou hříšnou skutečností a skutečností nebeskou. Je přece pravda, že jsme hříšníci a denně na to narážíme. Ale je také pravda, o čem mluví apoštol: že jsme s Kristem vzkříšeni a spolu s ním je naše pravé místo v nebi.

A tak je třeba tuto úchvatnou skutečnost našeho podílu na vzkříšení a našeho náležení do nebe vnímat jako pozadí, na němž se uskutečňuje náš život a na němž teprve dobře poznáváme, co je hřích: je to všechno to, co nelze připojit ke vzkříšenému Kristu a co nelze „usadit“ v nebi. (Pro ilustraci: uvědomme si s jakými vlastnostmi, postoji a činy našimi nebo našich bližních bychom se nechtěli v nebi setkat! Hned uvidíme, že není tak důležité určit za co můžeme a za co ne, ale co je tak dobré, že bychom to v nebi „snesli“ a co by tam naopak harmonii určitě rušilo, co by před Bohem neobstálo).

Může se zdát, že naše lidské lapálie – větší i menší hříchy – jsou vůči nebeské skutečnosti zanedbatelně malé. A přece je třeba vidět obě skutečnosti, totiž velikost údělu křesťana i malost mnoha našich životních činů a postojů jaksi současně.

Motivem k dobrému jednání by pro křesťana měl být spíš údiv, obdiv až závrať nad tím, kam ho Bůh pozvedl, než jen strach z toho, že bude potrestán. A na druhé straně vědomí zničující moci hříchu, nejjasněji ukazované na ukřižovaném nevinném Ježíšovi který na sebe vzal hřích světa, by křesťana mělo popohánět k tomu, aby odpuštění skrze Krista u Otce znovu a znovu hledal. Protože s kým jiným může být znovu vzkříšen? A kdo jiný mu může spolu s Ježíšem znovu vykázat místo v nebi?

Připojme nakonec velmi osobní kontrolní otázku: chci žít z Kristova vzkříšení už teď a tady? A věřím, že je to možné? Nebo chci jen mít „čisté svědomí“, „všechno v pořádku“, „otevřenou cestu ke přijímání“?

Všechna tři posledně jmenovaná přání jsou jistě oprávněná. Ale pro křesťana nestačí, jsou jen jakýmisi předstupni, protože jak říká apoštol Jan: “už teď jsme Boží děti, ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až se on ukáže, budeme mu podobni“ (1 Jan 3,2). To je tedy naše úroveň, k níž nás Bůh pozvedl.

Dopřejme si tuto velkou perspektivu, která, domyšlena do konce, nevede k pýše vůči lidem, ale k pokoře před mocí Boží, která se na nás projevila a projevuje.
 

Čtení z dnešního dne: Středa středa 19. 2.

Jak 1,19-27; Mk 8,22-26

Komentář k Mk 8,22-26: I dnes probíhá uzdravování postup¬ně. Může se tak stát zkouškou naší trpělivosti. Kéž po příkladu našeho Pána dotahuji do konce úkoly, které mi svěřil!

Zdroj: Nedělní liturgie

Knižní tip: Pán se stará - Josef Prokeš

Knižní tip: Pán se stará - Josef Prokeš
(12. 2. 2020) Kniha vede čtenáře k novému pohledu na víru. V krátkých textech se zabývá celou řadou závažných křesťanských témat,…

sv. Valentin z Terni (14. února)

(12. 2. 2020) Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil…

Panna Maria Lurdská a Světový den nemocných (11.2.)

(9. 2. 2020) 11.2. se slaví svátek Panny Marie lurdské a Světový den nemocných.

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

(7. 2. 2020) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a…

Týden manželství

(6. 2. 2020) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Blahoslavený rakouský sedlák, který odmítl bojovat za nacisty

Blahoslavený rakouský sedlák, který odmítl bojovat za nacisty
(5. 2. 2020) Film Skrytý život (Hidden life) od Terrence Malicka vykresluje životní příběh rakouského farmáře Franze Jägerstättera.

Pouť ke sv. Valentinu v Praze na Vyšehradě v sobotu 15.2.

Pouť ke sv. Valentinu v Praze na Vyšehradě v sobotu 15.2.
(3. 2. 2020) Pouť ke sv. Valentinu v Praze na Vyšehradě letos připadne na sobotu 15. února.

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2020) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Knižní tip: Láskou za lásku - Edita Steinová

Knižní tip: Láskou za lásku - Edita Steinová
(29. 1. 2020) Brilantně a přitom vroucně napsaný životopis Terezie z  Avily z  pera Edity Steinové ukazuje…

Shincheonji

je poměrně mladé náboženské hnutí pocházející z Jižní Koreje.

Křesťanské církve po celém světě vydaly prohlášení varující proti tomuto náboženskému společenství.

Za důvod udávají sektářskou povahu církve Shincheonji - manipulativní praktiky, snahu o utajování, rozpory s křesťanským učením apod. Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty mimo členy společenství. 

Více informací: 

www. scjinfo.cz