Scarano Angelo | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
4. neděle v mezidobí / námět na dětské kázání

Téma:
Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.

Rekvizita není.

Promluva: hra pro dva účinkující (mohou i číst) - tátu a syna

1. část:
táta: "Ahoj Matouši, jak jsi se dnes vyspal? Dneska máš soutěž, viď?"
syn: "No jo!"
táta: "Ty se netěšíš?"
syn: "Ne, asi to zvorám a ostatní se budou smát."
táta: "Neboj, určitě to dobře dopadne. Chceš abych tam pro tebe přišel až to skončí?"
syn: "Přijď, to bude fajn."
Odcházejí a znova se za chvíli vracejí.

2. část:
táta: "No vidíš, dobře to dopadlo. Sice jsi nevyhrál, ale ani neprohrál."
syn: "Není co slavit, viď?"
táta: "Tak to se mýlíš. Máme velký důvod k oslavě."
syn: "Jaký, prosím tě?"
táta: " Půjdeme spolu oslavit to, že když jsem za tebou přišel, nechal jsi kluky být a šel za mnou a nestyděl ses před nimi mi dát pusu. I když se pochechtávali, že už jste velcí. Oslavíme to, že ses nestyděl za to, že mě máš rád."

Autor: Scarano Angelo

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.