Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
4. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Přinášíme radostnou zprávu

Promluva na pátek po 4. neděli velikonoční B
 
„My vám přinášíme radostnou zprávu“ (Sk 13,32). V souvislosti s tímto veršem, který je typický pro děj Skutků apoštolských, jsem otevřel dokumenty II. vatikánského koncilu a to o Misijní činnosti církve. Jsem přesvědčen, že stojí za to, občas připomínat, že existují nějaké dokumenty, které nás chtějí povzbudit nebo usměrnit správným směrem naše usilování. Nalezl jsem následující slova:
 
„Od pradávna až dodnes nalézáme u různých národů jakési vnímání tajemné moci, která je přítomna v běhu věcí a v událostech lidského života, někdy i uznání nejvyššího Božství nebo i Otce. Toto vnímání a uznání proniká jejich život hlubokým náboženským smyslem. (…) Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je ‚cesta, pravda a život‘ (Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou“ (Nostra aetate, 2).
 
Domnívám se, že je možné tato slova použít i pro naši kulturu, jejíž dominantní kořen sice pochází z křesťanství, ale naši vrstevníci na něho zapomněli, nebo jej nepovažují za důležitý anebo se vlastně vůbec nesetkali s osobou Ježíše Krista. Kdesi jsem četl myšlenku, že evangelizace Evropy, do které samozřejmě patříme, nebyla dokončena. Ona dokonalost misie spočívá v setkání s Kristem, v naplnění Duchem svatým, orientaci na Boha Otce. A k tomu nedošlo v mnoha případech ani mezi mnohými návštěvníky bohoslužeb.
 
Můžeme se cítit být pozváni ke ztišení a rozjímání, zda umím naslouchat Duchu svatému, zda jím jsem naplněn, zda slyším Ježíšův hlas: „Vezmu si vás k sobě“ (Jan 14,3).
 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 42,1-4.6-7; Žalm Žl 29,1-2.3ac-4.3b+9b-10; Sk 10,34-38
Mt 3,13-17

Pokud si chceme nějakým způsobem spojovat náš křest se křtem Ježíšovým, potom jsou pro nás důležitá zejména poslední slova dnešního evangelia. Ježíš je zde označen Bohem za milovaného syna, ve kterém on má zalíbení.

Zdroj: Nedělní liturgie

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…

Přímluvy - 2. neděle po Narození Páně, cyklus A / 4. 1. 2026

(2. 1. 2026) Bůh nám dal moc, stát se Božími dětmi.[1] Proto mu s důvěrou předkládejme své prosby:

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)
(2. 1. 2026) Svatá Alžběta Anna Bayley Setonová, americká světice, se narodila roku 1774 v New Yorku. Stala se první světicí své…