Pavel Konzbul | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
5. neděle velikonoční / mikrokázání

Apoštol Tomáš je v evangeliu opatrný, když říká: „Pane nevíme kam jdeš. Jak můžeme znát cestu.“ Opatrní lidé se těší bezpečí, ale často bývají nejistí, protože závisí na tom, co mají a znají.

Pokud připustíme, že naše víra je dar, který nám Bůh neustále nabízí, tak můžeme pozbýt nejistotu a můžeme i sami sebe přijímat jako dar a být tak více svobodní a v pohodě. (Tak jako třeba socha "anděla ve vaně“ na naší brněnské katedrále).

Autor: Pavel Konzbul

Témata: nejistota přijetí pochybnosti Sebepřijetí, osobnost, láska k sobě, sebeúcta, ego Svoboda Víra Cesta (putování, pouť životem) kázání, homilie Tomáš nevěřící apoštol víra - vztah

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 20,10-13; Žalm Žl 69,8-10.14+17.33-35; Řím 5,12-15
Mt 10,26-33

Třikrát slyšíme v dnešním úryvku z evangelia slovo „nebojte se!“. Proč asi? Byli tehdejší Ježíšovi bližní víc než my nakloněni obavám a hledání všemožných životních jistot? Když se podíváme na dnešní oblibu horoskopů, kartářek, kouzelných léků a léčitelů a na všechny, kdo těží ze strachu lidí z budoucnosti, sotva můžeme odpovědět kladně. Strach a nejistota jsou nemilými průvodci života a mnohé životní cesty lidí zle deformují. Ježíš nám ale neslibuje šťastný život bez jakýchkoliv potíží. Dává nám jinou jistotu: že máme u Boha nesmírnou cenu. Že nemusíme pochybovat o jeho zájmu o nás. A že Boha nikdo neobelže, i kdyby třeba lží získal na svou stranu celý svět.