Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek svatého Tomáše, apoštola / Petr Šabaka

Má-li někdo pochybnosti, není nenormální...

Všichni máme právo na pochybnosti.
Věřit neznamená vyškrtnout kritické myšlení,
hledání, konfrontaci a otázky...

Promluva na svátek sv. Tomáše – 3. 7.
 
„Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím“ (Jan 20,25).
 
Kdykoliv slyším Tomášova slova, fascinuje mě, že si to mohl dovolit. Dnes, například u biskupa nebo kněze, je každá pochybnost vyloučena. Vzbudila by skandál: „Jak si může dovolit nevěřit, když je to tak jasné?!“
 
Správně to rozlišuje sv. papež Řehoř Veliký, jehož komentář je zařazen jako druhé čtení Denní modlitby církve: „Více totiž prospěla naší víře nevěra Tomášova než víra věřících učedníků: neboť tím, že se dotkl a uvěřil, naše mysl nenechává stranou všechny pochybnosti a utvrzuje se ve víře. Tak se stal pochybující a dotýkající se učedník svědkem skutečného vzkříšení.“
 
Všichni máme právo na pochybnosti. A to dokonce i po letech praxe víry. Věřit totiž neznamená vyškrtnout kritické myšlení, hledání, konfrontaci, otázky často nepříjemné a na tělo.
 
Když rozjímáme o provokaci svatého Tomáše, nesmíme zapomenout, že chceme-li jít v jeho stopách, nemůžeme vyžadovat od Krista to samé. Ježíš se nám nezjeví stejně jako Tomášovi. Nesmíme zapomenout, že vstoupil na nebesa a poslal nám jiného přímluvce, který nás uvádí do celé pravdy (srov. Jan 16, 13).
 
Má-li někdo pochybnosti, není nenormální, jen nesmí diktovat Bohu nesmyslné podmínky. Bůh rád odpoví, ukáže, přesvědčí. Jen na něm je kdy a jak. Jisté je, že to bude včas a vše, co vědět potřebujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b - 9,3; Žalm Žl 27,1.4.13-14; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Obtíže prvních let církve se samozřejmě podobají i obtížím naší doby. Je tak snadné přijmout jako vzor nějakého obdivovaného člověka, je lehké ulpět se svými sympatiemi na někom, kdo je nám svou povahou blízkým. Ale křesťanství je dobré a pravé jen tehdy, když člověk ulpí naprosto jednoznačně na Kristu. To neznamená, že lidmi pohrdne. To znamená, že ani nepřehlédne Ježíše, který byl také za něho ukřižován. A čím více a plněji člověk Krista přijme za svého, tím širší srdce pro druhé bude mít. Nemusí volit mezi Pavlem, Apollem a Petrem. Když je Kristův, může všechny milovat a nikoho si nemusí přivlastnit.

Zdroj: Nedělní liturgie

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

Přímluvy - 3. neděle, cyklus A / 24. 1. 2026

(23. 1. 2026) Ježíš procházel zemí, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou…

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“
(23. 1. 2026) Od 21. ledna do 8. února 2026  ve výstavních prostorách františkánského kláštera Panny Marie Sněžné (Jungmannovo…

František Saleský (svátek 24.1)

(22. 1. 2026) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

DNEŠNÍ VÝROČÍ / 21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie

(21. 1. 2026) Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová,…

Přímluvy - 2. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 1. 2023

(16. 1. 2026) Bůh nám touží darovat milost a pokoj. S důvěrou mu svěřme místa a situace, která potřebují jeho milost: