Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
6. neděle postní - květná B / Ježíš nepatří nikomu

I dnes je Ježíš mnoha důležitým i méně důležitým skupinám a jedincům cizí, nepřisvojují si ho, dokonce je nezajímá.

Liturgie květné neděle nám staví před oči takřka diametrálně odlišné obrazy Ježíšova pozemského osudu, které ale mají možná více společného, než se na první pohled zdá.

V evangeliu, které se čte před průvodem s ratolestmi (Mk 11,1-10), je Ježíš oslavován zástupy, ale ty si ho natrvalo nepřivlastní jako lidového vůdce. A on sám se jím také nechce stát.

Celá evangelia pak ukazují, že Ježíš je sice milován svými učedníky, ale ti nechápou, že by mesiáš mohl mít podobu trpícího, odsouzeného člověka. A tak ho Jidáš zradí, Petr zapře a jiní učedníci utečou.

Náboženští a političtí vůdci se nepohodlného učitele zástupů zříkají a chtějí, aby ho Římané sprovodili ze světa. Ale ti se do toho nechtějí plést, Ježíš je vlastně nezajímá.

A tak Ježíš, nejdříve oslavovaný a potom zástupy zavržený nepatří, zdá se, nikomu, ačkoliv přišel pro všechny. Nikdo si ho nepřisvojuje, nikdo ho nebrání. Jen bezmocná matka a bezmocný učedník Jan zůstávají pod křížem. Možná také nerozumí tomu co se děje, ale "pouze" milují.

Jenže kříž a smrt nejsou koncem, není to závěr. Jsou poslední etapou cesty ke vzkříšení. A když apoštol Petr při rybolovu uslyší, jak ten učedník, kterého Ježíš miloval, řekne jen "Pán je to!" , skočí do moře a brodí se k němu (srov. Jan 21,7). Ten Ježíš, kterého si žádná významná skupina v Izraeli nepřisvojila, jenž vlastně nebyl přijat, je přijímán těmi jednotlivci, kteří dohlédli jeho životní příběh až do konce, setkali se vzkříšeným, poznali v něm toho jedinečného, který zachraňuje.

Naše situace není o mnoho jiná, než byla v době Ježíšova ukřižování. I dnes je Ježíš mnoha důležitým i méně důležitým skupinám a jedincům cizí, nepřisvojují si ho, dokonce je nezajímá. Právě proto přeji nám všem, abychom v následujících dnech slavení velikonočního tajemství došli s Janem přes večeřadlo, Kalvárii a prázdný hrob znovu k údivnému zvolání: "Pán je to!", setkali se učedníky, s Petrem skočili do moře života a světa a brodili se mu vstříc. i dne Ježíš mnoha skupinám a jedincům cizí, jak si ho nepřisvojují.
 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září
(13. 9. 2026) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…