Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
7. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Tři Ježíšovy prosby za učedníky

Promluva 7. neděle velikonoční B
 
„Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my“ (Jan 17,11). Ježíš se ve své velekněžské modlitbě přimlouvá za své následovníky, za křesťany, aby byli jedno. Vedle této prosby má ještě dvě další. Obě jsou neméně důležité: „Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého“ (Jan 17,15). „Posvěť je pravdou“ (Jan 17,16).
 
Slyšeli jsme tedy tři prosby: za jednotu, za ochranu před zlem a za posvěcení. Kromě inspirace pro naši modlitbu můžeme považovat Ježíšova slova za tři úkoly pro život z víry: Usilovat všemi silami o vzájemné porozumění, odpuštění, růst ve sdílení rozmanitých dober, charakterů, služeb. Bojovat proti zlu v jakékoli podobě: sociální nespravedlnosti, zotročování módou, mamonem, pyšnou hrabivostí sobců i proti všem vnitřním nepřátelům. Uzdravovat zranění zlého, napravovat jím pokřivené, vnášet světlo pravdy do jeho lží. Stále znovu se orientovat na tvář Boha, absorbovat do své tváře sálající teplo jeho pohledu, naslouchat jeho hlasu, okoušet intimitu jeho přítomnosti, hledat mír, pokoj, ticho v bouři časného světa.
 
„Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa“ (Jan 17,19). Ježíš na jiném místě evangelia řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo“ (Jan 4,34). Jeden biblista tuto myšlenku komentuje: „Také učedníci by měli věnovat veškerou svou energii, dokonce darovat celý svůj život, aby svět, což je lidstvo, dospěla k poznání pravdy zjevené v Kristu“ (POPPI, Angelico, I quattro vangeli, 7. vyd. Padova: Messaggero do s. Antonio 2001, s. 656). Jsem provokován položit nám otázku, zda tomu tak skutečně je. Zda jsme přijali Ježíšovu výzvu pokračovat v jeho díle se stejným zaujetím, se stejnou ochotou k oběti? Je naším každodenním pokrmem úsilí o jednotu, posilování imunity proti zlému, posvěcování a hlásání evangelia?
 
Co není v našich silách, je bezpochyby v silách Božích. A on nám posílá mocnou posilu – Ducha svatého – abychom se už konečně nebáli.
 

 

Čtení z dnešního dne: Úterý 30. 12. 2025, Šestý den v oktávu Narození Páně

1 Jan 2,12-17;

Komentář k Lk 2,36-40: Setkání s Pánem. Vytrvalost této ženy ať je nám vzorem. Přišla ve správný čas. Její život se naplnil!

Zdroj: Nedělní liturgie

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2025) Nevíme, co nám a našemu okolí budoucnost přinese, ale jedno můžeme vědět jistě: budoucnost každého z nás je v jeho…

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2025) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2025) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...