Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
7. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Tři Ježíšovy prosby za učedníky

Promluva 7. neděle velikonoční B
 
„Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my“ (Jan 17,11). Ježíš se ve své velekněžské modlitbě přimlouvá za své následovníky, za křesťany, aby byli jedno. Vedle této prosby má ještě dvě další. Obě jsou neméně důležité: „Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého“ (Jan 17,15). „Posvěť je pravdou“ (Jan 17,16).
 
Slyšeli jsme tedy tři prosby: za jednotu, za ochranu před zlem a za posvěcení. Kromě inspirace pro naši modlitbu můžeme považovat Ježíšova slova za tři úkoly pro život z víry: Usilovat všemi silami o vzájemné porozumění, odpuštění, růst ve sdílení rozmanitých dober, charakterů, služeb. Bojovat proti zlu v jakékoli podobě: sociální nespravedlnosti, zotročování módou, mamonem, pyšnou hrabivostí sobců i proti všem vnitřním nepřátelům. Uzdravovat zranění zlého, napravovat jím pokřivené, vnášet světlo pravdy do jeho lží. Stále znovu se orientovat na tvář Boha, absorbovat do své tváře sálající teplo jeho pohledu, naslouchat jeho hlasu, okoušet intimitu jeho přítomnosti, hledat mír, pokoj, ticho v bouři časného světa.
 
„Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa“ (Jan 17,19). Ježíš na jiném místě evangelia řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo“ (Jan 4,34). Jeden biblista tuto myšlenku komentuje: „Také učedníci by měli věnovat veškerou svou energii, dokonce darovat celý svůj život, aby svět, což je lidstvo, dospěla k poznání pravdy zjevené v Kristu“ (POPPI, Angelico, I quattro vangeli, 7. vyd. Padova: Messaggero do s. Antonio 2001, s. 656). Jsem provokován položit nám otázku, zda tomu tak skutečně je. Zda jsme přijali Ježíšovu výzvu pokračovat v jeho díle se stejným zaujetím, se stejnou ochotou k oběti? Je naším každodenním pokrmem úsilí o jednotu, posilování imunity proti zlému, posvěcování a hlásání evangelia?
 
Co není v našich silách, je bezpochyby v silách Božích. A on nám posílá mocnou posilu – Ducha svatého – abychom se už konečně nebáli.
 

 

Čtení z dnešního dne: Středa 28. 10. 2026, Svátek sv. Šimona a Judy

Ef 2,19-22;

Komentář k Lk 6,12-19: Náš Pán si vyvolil svých Dvanáct po noci, kterou strávil v modlitbě. Dokážu s Ježíšem bdít a modlit se za nástupce apoštolů, za biskupy v mé vlasti?

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2026) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…