Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
Narození Páně C - ve dne / Petr Šabaka

 

Abychom se nevyděsili

Promluva na Slavnost Narození Páně – ve dne
 

„Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl“ (Jan 1,18).

Když jsem se zúčastnil na počátku prosince bohoslužby v pražské katedrále, kázal profesor Petr Piťha. Jeho řeč mne oslovila. Mimo jiného říkal: „A když Boha lidé tak tuze chtěli vidět, poslal k nim svého syna Pána Ježíše. A aby se ho nevyděsili, poslal ho Bůh mezi nás jako malé dítě.“

Dnes ráno jsem dostal textovou zprávu: „Bůh se narodil pro tebe.“ Odpověděl jsem na ni, že je to opačně, že my jsme se narodili pro Boha, a pokud snad se Bůh narodil kvůli nám, pak jako naše zrcadlo. Nemohu se totiž nabažit faktu, že Bůh miluje život, Bůh si život užívá, protože je Život sám.

A to je význam Vánoc slavených na křesťanský způsob. Ježíš se nerodí každoročně o Vánocích, jako neumírá každoročně o Velikonocích. Nejsme pohané oslavující symboly cyklu hospodářského roku. Ani se neklaníme slunci nebo nejsme pokračovateli antických saturnálií. Ale ani se nevracíme jen do minulosti.  To, co se tehdy stalo, bylo natolik jedinečné a zároveň významné, že se to promítá i do naší současnosti. Ježíšovo narození my zpřítomňujeme, a ačkoliv je to jen prostřednictvím symbolů a rituálů, má dosah do našeho života.

Praktický dosah do našeho života je jistě v tom, že máme šanci si uvědomit, že „Boží slávou je živý člověk“ (sv. Irenej z Lyonu), že „všechno je naše a my jsme Boha“, že víra je vztah tak křehký jako dítě. Vánoce nám nakonec odhalují tvář samotného Boha, kterého se opravdu nemáme bát, ale milovat ho. A láska se pojí se zodpovědností a bázní nezklamat.

 

 

Související texty k tématu:


Vánoce
 / Vánoce na webu pastorace.cz / Vánoce na webu vira.cz

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.