Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus A)
Narození Páně - 4. Ve dne - A / Stůl slova - Aleš Opatrný

Narození Páně - 4. Ve dne - A

Rozbor textu

1. čtení
Iz 52,7-10
Slova radosti, která uvádí Izajáš, jsou slova o osvobození. Babylonské zajetí končí, lid se vrací, Izraeli se zas povede lépe. Ale v textu vlastně čteme něco jiného. Tam je zdůrazněno, že Hospodin se vrací. Že Hospodin kraluje. Každé skutečné vítězství vidí totiž Starý zákon jako vítězství Hospodinovo. Teprve a jedině toto vítězství je řešením a to i pro Hospodinův lid.Dovršením tohoto vítězství je příchod a životní cesta Ježíše - Mesiáše.


2. čtení
Žid 1,1-6
Boží péče o člověka je dlouhodobá, jsou jí protkány vlastně celé lidské dějiny. Ale péče, projevená skrze Ježíše, je zcela jedinečná. Ježíš je nejen ten, kdo se k nám přiblížil, kdo se stal jedním z nás, ale je i tím, kdo vystoupil a je u Boha v pozici zcela jedinečné. Není jen jedním z mnoha náboženských velikánů, ale list Židům zdůrazňuje, že jeho postavení je v celých dějinách zcela jedinečné, bez obdoby před ním i po něm. A tento Ježíš se stal naším bratrem, přijal nás za své. Je tedy právem Mistrem a Pánem.


Evangelium
Jan 1,1-18
Po vyjádření velikosti slova, které přišlo na svět (V 1) a po sdělení, jak velkou změnu to pro lidi znamená (V 12), se dostáváme k dalšímu velkému tématu: zatímco zákon, jak svědčí svatý Pavel, neměl sílu nastolit pravdu, záchranu hříšníka, přichází skrze Ježíše Krista milost a pravda (V 18). Tato milost a pravda má podobu živoucí, není to jen požadavek nebo přání člověka. Děje se skrze Ježíše. Vstupuje do lidských dějin jako Boží čin a Boží dar. Jsou to projevy Slova, přítomného a živého v dějinách.


K úvaze



Myšlenky k promluvě
Obdivuhodné a jedinečné je na křesťanství mimo jiné to, že není vázáno ani na nějaké místo či přírodní útvar, jako je Mekka muslimů nebo Ganga hinduistů, ani není vázáno na dlouhou cestu vlastního sebezdokonalování, která je přístupná jen pro některé. Ježíš, který se, jak říkáme a zpíváme, narodil nám a narodil pro všechny, je slovo. Je tím, kdo vstupuje do dějin světa i do dějin člověka. Mocně a nenásilně, protože slovo může být slyšeno a může přetvořit celý život člověka, ale může být také ve své bezmocnosti odmítnuto. Je slovem, které prochází celými lidskými dějinami a je v nich zachytitelné. Toto slovo člověka vyzývá k odpovědi. Odpovědí je to, co nazýváme vírou. Jestliže k nám slovo mluví a my odpovídáme, je to rozhovor, je to dialog. A zde jsme u další úžasné věci, které křesťanství přináší: otevírá osobní a důvěrný dialog člověka s Bohem. Dialog, do kterého lze vstoupit celou bytostí, tak, jako na druhé straně se už stalo, protože v Ježíši vstupuje Bůh ze své strany do bytostného dialogu s člověkem. A tento dialog má perspektivu nejen celoživotní, ale neohraničenou i smrtí, tedy, jak říkáme, věčnou.