Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
Narození Páně C - ve dne / Petr Šabaka

 

Abychom se nevyděsili

Promluva na Slavnost Narození Páně – ve dne
 

„Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl“ (Jan 1,18).

Když jsem se zúčastnil na počátku prosince bohoslužby v pražské katedrále, kázal profesor Petr Piťha. Jeho řeč mne oslovila. Mimo jiného říkal: „A když Boha lidé tak tuze chtěli vidět, poslal k nim svého syna Pána Ježíše. A aby se ho nevyděsili, poslal ho Bůh mezi nás jako malé dítě.“

Dnes ráno jsem dostal textovou zprávu: „Bůh se narodil pro tebe.“ Odpověděl jsem na ni, že je to opačně, že my jsme se narodili pro Boha, a pokud snad se Bůh narodil kvůli nám, pak jako naše zrcadlo. Nemohu se totiž nabažit faktu, že Bůh miluje život, Bůh si život užívá, protože je Život sám.

A to je význam Vánoc slavených na křesťanský způsob. Ježíš se nerodí každoročně o Vánocích, jako neumírá každoročně o Velikonocích. Nejsme pohané oslavující symboly cyklu hospodářského roku. Ani se neklaníme slunci nebo nejsme pokračovateli antických saturnálií. Ale ani se nevracíme jen do minulosti.  To, co se tehdy stalo, bylo natolik jedinečné a zároveň významné, že se to promítá i do naší současnosti. Ježíšovo narození my zpřítomňujeme, a ačkoliv je to jen prostřednictvím symbolů a rituálů, má dosah do našeho života.

Praktický dosah do našeho života je jistě v tom, že máme šanci si uvědomit, že „Boží slávou je živý člověk“ (sv. Irenej z Lyonu), že „všechno je naše a my jsme Boha“, že víra je vztah tak křehký jako dítě. Vánoce nám nakonec odhalují tvář samotného Boha, kterého se opravdu nemáme bát, ale milovat ho. A láska se pojí se zodpovědností a bázní nezklamat.

 

 

Související texty k tématu:


Vánoce
 / Vánoce na webu pastorace.cz / Vánoce na webu vira.cz

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b - 9,3; Žalm Žl 27,1.4.13-14; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Obtíže prvních let církve se samozřejmě podobají i obtížím naší doby. Je tak snadné přijmout jako vzor nějakého obdivovaného člověka, je lehké ulpět se svými sympatiemi na někom, kdo je nám svou povahou blízkým. Ale křesťanství je dobré a pravé jen tehdy, když člověk ulpí naprosto jednoznačně na Kristu. To neznamená, že lidmi pohrdne. To znamená, že ani nepřehlédne Ježíše, který byl také za něho ukřižován. A čím více a plněji člověk Krista přijme za svého, tím širší srdce pro druhé bude mít. Nemusí volit mezi Pavlem, Apollem a Petrem. Když je Kristův, může všechny milovat a nikoho si nemusí přivlastnit.

Zdroj: Nedělní liturgie

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

Přímluvy - 3. neděle, cyklus A / 24. 1. 2026

(23. 1. 2026) Ježíš procházel zemí, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou…

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“

Výstava: „Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi.“
(23. 1. 2026) Od 21. ledna do 8. února 2026  ve výstavních prostorách františkánského kláštera Panny Marie Sněžné (Jungmannovo…

František Saleský (svátek 24.1)

(22. 1. 2026) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

DNEŠNÍ VÝROČÍ / 21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie

(21. 1. 2026) Když se za mnou zavřely vrata věznice, tak hned povel: „Svlíct a tady pod sprchu!“ Voda byla ledová,…

Přímluvy - 2. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 1. 2023

(16. 1. 2026) Bůh nám touží darovat milost a pokoj. S důvěrou mu svěřme místa a situace, která potřebují jeho milost: