Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Slavnost svatého Václava 28. 9. / Petr Šabaka

Když šlehne oheň nenávisti

Promluva na Slavnost sv. Václava – 28. 9.

„Následování Ježíše zahrnuje přijetí každodenních nedostatků a utrpení, a dokonce ochota k oběti života pro lásku k Ježíši“ (s. 177). Už jednou jsem uvažoval nad tím, že nám ze vztahu k nějakému člověku nezbudou sotva trosky. Zmizí počáteční poznávání plné exotiky, obdiv, radost ze spolupráce, kreativita či dynamika vztahu, a po prozření charakterových vad smísených se zraněními zůstává rutina, zvyk, všednost, fádnost a nedej Bůh se vše obrátí v nechuť, nezájem, nenávist. Až do tohoto bodu je jedno, zda jsme věřící či ne. Také je jedno, zda se jedná o vztah mezi manželi, rodiči a dětmi, příbuzenstvem, spolužáky, kamarády „z vojny“, bratry Václavem a Boleslavem…

Mezi posledními jmenovanými mohla růst vzájemná antipatie, nesnášenlivost. Václav se klidně mohl mnohokrát zpovídat ze své nelibosti k Boleslavovu světáctví, požitkářství, jednoduchosti, neomalenosti, hrubosti. Boleslavovi klidně mohlo vadit Václavovo „pánbíčkování“, jeho nezasloužená sourozenecká nadřazenost (Václav byl totiž starší). Vždyť jsou známé ony sourozenecké etudy.

Oheň nenávisti a závisti může dlouho doutnat, roky jen občas ucítíme jeho dým, až jednou vyšlehne se vší prudkostí. V případě Václava a Boleslava tomu bylo onoho rána ve Staré Boleslavi u dveří chrámu. Stanuli proti sobě, Boleslav tasil meč a udeřil…

Oba bratři měli možnost druhého zabít, ale jen jeden svůj úmysl uskutečnil. Václav se uchýlil k jinému způsobu jednání: odpustil. Proč? Třebas nemusel v tu chvíli mít jiný důvod než z lásky ke Kristu. Boleslavovi pak trvalo řadu let, než svou vinu přiznal, vyznal, litoval a umřel smířen se svou obětí – svým rodným bratrem.

Máme tedy vzory, můžeme se z jejich vztahu poučit, doutnajícím ohňům nenávisti předcházet. Aspoň mezi námi křesťany. Pro lásku Kristovu, smiřme se, přijměme svou rozmanitost, která může povrchnímu pozorovateli připadat leckdy naprosto protichůdná.

 

Čtení z dnešního dne: Sobota 27. 12. 2025, Svátek sv. Jana, apoštola a evangelisty

1 Jan 1,1-4;

Komentář k Jan 20,2-8: Rychlejší Jan ponechá prvenství Petrovi. Výmluvné pro naše vztahy v církvi. Pravým znakem zralosti je, že dovedu ustoupit do pozadí.

Zdroj: Nedělní liturgie

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2025) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme:

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život
(19. 12. 2025) Inspirace a pomoc i pro náš život ve třetím tisíciletí.