Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Slavnost svatého Václava 28. 9. / Petr Šabaka

Když šlehne oheň nenávisti

Promluva na Slavnost sv. Václava – 28. 9.

„Následování Ježíše zahrnuje přijetí každodenních nedostatků a utrpení, a dokonce ochota k oběti života pro lásku k Ježíši“ (s. 177). Už jednou jsem uvažoval nad tím, že nám ze vztahu k nějakému člověku nezbudou sotva trosky. Zmizí počáteční poznávání plné exotiky, obdiv, radost ze spolupráce, kreativita či dynamika vztahu, a po prozření charakterových vad smísených se zraněními zůstává rutina, zvyk, všednost, fádnost a nedej Bůh se vše obrátí v nechuť, nezájem, nenávist. Až do tohoto bodu je jedno, zda jsme věřící či ne. Také je jedno, zda se jedná o vztah mezi manželi, rodiči a dětmi, příbuzenstvem, spolužáky, kamarády „z vojny“, bratry Václavem a Boleslavem…

Mezi posledními jmenovanými mohla růst vzájemná antipatie, nesnášenlivost. Václav se klidně mohl mnohokrát zpovídat ze své nelibosti k Boleslavovu světáctví, požitkářství, jednoduchosti, neomalenosti, hrubosti. Boleslavovi klidně mohlo vadit Václavovo „pánbíčkování“, jeho nezasloužená sourozenecká nadřazenost (Václav byl totiž starší). Vždyť jsou známé ony sourozenecké etudy.

Oheň nenávisti a závisti může dlouho doutnat, roky jen občas ucítíme jeho dým, až jednou vyšlehne se vší prudkostí. V případě Václava a Boleslava tomu bylo onoho rána ve Staré Boleslavi u dveří chrámu. Stanuli proti sobě, Boleslav tasil meč a udeřil…

Oba bratři měli možnost druhého zabít, ale jen jeden svůj úmysl uskutečnil. Václav se uchýlil k jinému způsobu jednání: odpustil. Proč? Třebas nemusel v tu chvíli mít jiný důvod než z lásky ke Kristu. Boleslavovi pak trvalo řadu let, než svou vinu přiznal, vyznal, litoval a umřel smířen se svou obětí – svým rodným bratrem.

Máme tedy vzory, můžeme se z jejich vztahu poučit, doutnajícím ohňům nenávisti předcházet. Aspoň mezi námi křesťany. Pro lásku Kristovu, smiřme se, přijměme svou rozmanitost, která může povrchnímu pozorovateli připadat leckdy naprosto protichůdná.

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 42,1-4.6-7; Žalm Žl 29,1-2.3ac-4.3b+9b-10; Sk 10,34-38
Mt 3,13-17

Pokud si chceme nějakým způsobem spojovat náš křest se křtem Ježíšovým, potom jsou pro nás důležitá zejména poslední slova dnešního evangelia. Ježíš je zde označen Bohem za milovaného syna, ve kterém on má zalíbení.

Zdroj: Nedělní liturgie

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…

Přímluvy - 2. neděle po Narození Páně, cyklus A / 4. 1. 2026

(2. 1. 2026) Bůh nám dal moc, stát se Božími dětmi.[1] Proto mu s důvěrou předkládejme své prosby:

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)
(2. 1. 2026) Svatá Alžběta Anna Bayley Setonová, americká světice, se narodila roku 1774 v New Yorku. Stala se první světicí své…