Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Terezie Benedikty od Kříže sv., 9. 8. / Petr Šabaka

Uchvátila Boha

Promluva na svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže – 9. 8.

„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novu smlouvu. Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův“ (Jer 31,31-32).

Svatá Terezie Benedikta od Kříže mne osobně fascinuje z několika důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že i filosofové a potažmo intelektuálové jsou schopni nalézt „moudrost kříže“, která je osvobodí a posune dál, než kam jsou schopni dojít úsilím svého intelektu. O tom svědčí v jednom ze svých dopisů: „Víra je božské moudrosti blíže než všechna filosofická ba dokonce i teologická věda“ (STEIN, Edita. Myšlenky a dopisy. 1. vyd. Zvon: Praha 1991).

Druhá fascinující skutečnost je pohled této moderní světice na víru: „Víra znamená uchvácení Boha. Toto uchvácení však předpokládá být uchvácen: nejsme schopni věřit bez milosti Boží“ (Tamtéž). Díky tomu, že svatá Terezie uvěřila jako dospělá žena s vypěstovaným kritickým pohledem, reflektuje i náš postoj k Bohu: „Je daleká cesta od spokojenosti sama se sebou ‚dobrého katolíka‘, který ,koná své povinnosti‘, čte ,dobré noviny‘, ‚správně volí‘ atd., ostatně však dělá, co se mu zlíbí, až k životu, kdy Bůh nás vede za ruku, kdy my přijmeme život z rukou Božích v prostotě dítěte a pokoře celníka. Ale kdo jednou touto cestou šel, netouží jíti zpět“ (Tamtéž).

Třetím obdivuhodným postojem je Terezin vztah ke své rodině a svým židovským kořenům. Ona nalezla toho, který uzavřel s Izraelem proroky ohlašovanou novou smlouvu vepsanou do srdce. S Ježíšem žije velice intimní vztah, ukryje se před zraky světa, aby se mu mohla zcela oddat, a při tom s sebou nese přímluvnou modlitbu za svůj národ: „Sjednocení v lásce přináší s sebou duchovní přijetí milované bytosti a způsobí, že se milující stává věrným obrazem milovaného“ (Tamtéž).