Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
Zmrtvýchvstání Páně - ve dne A / Stůl slova - Aleš Opatrný

Slavnost zmrtvýchvstání Páně - ve dne

Rozbor textu

1. čtení
Sk 10,34a.37-43
Pomazání Ježíše Duchem a mocí (V 38) nebylo odvoláno ani jeho smrtí. Ta byla sice skutečná, ale Ježíš je přesto Bohem ustanoveným soudcem (V 42). Právě spojitost Ducha a vzkříšení, kterou uvádí například svatý Pavel (Řím 8,11), je klíčem k pochopení Ježíšova vzkříšení. Moc Boží je silnější než hřích a tedy je silnější i než jeho nejhorší důsledek, kterým je obecně smrt. Ta je v Ježíši plně přítomna, ani události na Golgotě v tom nic nezměnily.


2. čtení
1 Kor 5,6b-8
Židovské velikonoce byly a jsou nejen svátkem přechodu, paschy, ale i svátkem přesnic, totiž nekvašených chlebů. V těch dnech docházelo k obnově zásoby kvasu v domácnostech. Všeho uchovávaného kvasu bylo nutno se zbavit a po dnech, kdy byl pečen nekvašený chléb, se opět založil kvas nový. Tuto novost pak požaduje Pavel u křesťanů jejich život nemá být "prokvašen" starým kvasem, tedy hříchem, ale kvasem novým, totiž životem podle Krista, životem z milosti Ducha.


Evangelium
Jan 20,1-9
Cesta učedníků k víře ve vzkříšení nebyla zřejmě jednoduchá. Bylo na ní několik prvků, z nichž některé jsou v dnešní perikopě: setkání se skutečností prázdného hrobu, nové porozumění Písmu, setkání se svědky vzkříšení (ženy), nakonec setkání se vzkříšeným přímo. Tato cesta apoštoly tak hluboce ovlivnila, že byli schopni být hlasateli Vzkříšeného přes všechna pronásledování, až k prolití krve. To, co prožili, muselo být bezpochyby velmi hluboké.


K úvaze



Myšlenky k promluvě
Vstoupit do hrobu, vytesaného ve skále, není právě povzbuzující skutečností. Podívat se smrti do tváře nebývá chápáno jako zdroj naděje. A přece bez pravdivého pohledu na tuto skutečnost nelze pochopit dobře ani vzkříšení, nelze žít z naděje, kterou vzkříšení v sobě nese. Petr a Jan byli Ježíšovi velmi blízko, a přece jim byla po ukřižování asi bližší jistota smrti, než živá naděje ve vzkříšení. Evangelium se ale nad tím nijak nepohoršuje, nepovažuje to za příliš překvapivé. Nejsme na tom vlastně jinak. I pro nás je jistota zla, smrti, špatných konců mnoha věci, opřená o zkušenost, trpkou ale mocnou životní jistotou. Lidé na ni reagují různě: od cynismu přes nerealistické spoléhání na sebe samé až po lehkovážné přijetí nejrůznějších podivných pomocí, které čím jsou zamlženější, tím větší důvěry požívají. Víra ve vzkříšení si i u nás jen těžko a váhavě razí cestu výše zmíněnou houštinou obranných reakcí. Znovu a znovu jsme zraňováni svou bezmocí vůči moci zla a smrti. A znovu a znovu jsme vyzýváni, abychom vpustili Boha do svého života. Abychom využili možnosti křesťanů žít z Ducha svatého. Abychom tedy zakusili nekonečnou moc života Božího ve vlastním zranitelném a mnohokrát zraněném životě.

Pro víru ve vzkříšení potřebuje svědectví Písem, svědectví těch, kteří se s Ježíšem tehdy v Palestině setkali a svědectví těch, kdo v uplynulých staletích ze skutečnosti vzkříšení žili - svědectví světců. Ale potřebujeme také vlastní zkušenost moci a síly Kristovy v našem popleteném a v mnohém pokaženém životě. Potřebujeme nahlédnout do svých vlastních životních hrobů a objevit, že Pán přesto žije a je zdrojem života i pro nás.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Král 3,5.7-12; Žalm Žl 119,57+72.76-77.127-128.129-130; Řím 8,28-30
Mt 13,44-52

Zásadní otázka pro každého křesťana: cítím se být díky své víře bohatý, nebo si připadám chudší než ti, kdo se křesťanstvím neřídí? Nalezl jsem perlu či poklad, nebo se domnívám, že nesu těžké břemeno příkazů, zákazů a povinností, které můj život ochuzují? Odpovědi na tyto otázky je třeba hledat poctivě, aby se každý dobral pravdy o sobě samém. Dobrá je každá poctivá odpověď! Cítí-li se člověk plně obdarovaný Bohem, může a má na to reagovat chválou a díkem. Cítí-li se spíš ochuzen (i když by to nahlas neřekl), měl by hledat cesty k hlubšímu poznání Krista a jeho poselství. Je totiž možné, že stojí někde před branami opravdového pochopení a skutečné víry, i když chodí do kostela třeba několik desetiletí.

Zdroj: Nedělní liturgie

Německý františkán u Wehrmachtu - Gereon Goldmann, OFM + 26.7.2003

Německý františkán u Wehrmachtu - Gereon Goldmann, OFM + 26.7.2003
(26. 7. 2026) Německý františkán, který za II. světové války prošel s německou armádou část Evropy a Afriky jako zdravotník a následně…

Nedělní přímluvy - 17. neděle v mezidobí, cyklus A / 26. 7. 2026

(24. 7. 2026) Víme, že těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému. Proto předložme Pánu své prosby a s důvěrou se…

Pastorační tipy pro slavení světového dne prarodičů a seniorů

Pastorační tipy pro slavení světového dne prarodičů a seniorů
(23. 7. 2026) Pastorační tipy k 6. Světovému dni prarodičů a seniorů, který se slaví čtvrtou neděli v červenci, letos 26. července…

Světový den prarodičů a seniorů (4. neděle v červenci)

Světový den prarodičů a seniorů (4. neděle v červenci)
(23. 7. 2026) Papež František vyhlásil Světový den prarodičů a seniorů, který se vždy koná 4. neděli v červenci -  v…

Kurz Svatý Pavel 10. 2026 - 5. 2027

Kurz Svatý Pavel   10. 2026 - 5. 2027
(23. 7. 2026) Pastorační středisko Arcibiskupství pražského otevírá nový ročník formačně-vzdělávacího Kurzu Svatý Pavel, který nabízí…

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(21. 7. 2026) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2026) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…