Sekce: Knihovna

Tomáš Petráček

Obětí první světové války jsme dodnes my všichni

Slovo úvodem

z knihy Velká válka 1914 -1918 a západní civilizace

 

Než hrůzy válečných masakrů druhé světové války zastínily události let 1914–1918, označovali lidé tento konflikt pojmem velká válka, případně světová válka. A to zcela právem, protože šlo o událost v mnoha směrech zásadnější než druhá světová válka, která tak spíše představuje dovršení procesů započatých a rozpoutaných válkou první. Řada historiků a myslitelů mluví vlastně o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let, i tak plná dalších konfliktů, násilí a zbrojení. Pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy a světa představuje první světová válka klíčový problém a událost. Patří mezi paradigmatické změny evropských dějin, které navždy změnily jejich tvář. Není náhodou, že historici pracují s konceptem dlouhého 19. století, které začíná rokem 1789 a končí lety 1914/1918, ale měli bychom se vyhnout ahistorickému determinismu, jako by první světová válka byla nevyhnutelným následkem vývoje moderní západní společnosti či – jak říkali marxisté – nutným a „logickým“ vyvrcholením soupeření imperialistických mocností. Oč malichernější a lehkovážnější byly motivy mocenských elit jednotlivých států ke vstupu do války, o to krutější a nelidštější byl její průběh a o to dalekosáhlejší byly její dopady na evropskou společnost a celý svět.

Náš text není a nemůže být vyčerpávajícím pojednáním o první světové válce, ani nelze byť i jen zmínit všechny aspekty a problémy, které s ní souvisí. Na následujících řádcích nabízíme čtenářům stručnou reflexi této zásadní události evropských dějin jako poctu těm, kteří zaplatili svým životem. Vždyť na každé české návsi a v každém městečku najdeme památník s dlouhým seznamem jmen mužů, jejichž těla byla rozdrcena kanóny a bodáky nepřátel. V mnoha směrech jsme ale obětí první světové války my všichni, neboť právě ona nasměrovala politický a společenský vývoj směrem k rozkvětu totalitních ideologií a poznamenala dalekosáhle životy dalších generací. Jen díky géniu a schopnostem křesťanskodemokratických západoevropských státníků, jako byli De Gasperi, Adenauer, de Gaulle a Schuman, se podařilo přetnout řetězec nenávisti, odplaty a státního nacionalismu. Nicméně jejich rezidua a pokušení zůstávají. I proto se má cenu zamýšlet nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války. Na prvním místě nás tedy zajímá role první světové války v dějinách Západu a její dopady na osud západního křesťanství.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,1-3; Žalm Žl 1458-9.15-16.17-18; Řím 8,35.37-39
Mt 14,13-21

Kdybychom viděli v nasycení zástupu jen mimořádnou šťastnou událost, která se neopakuje, bylo by to velmi málo. Ptejme se spíš, kolikrát v evangeliu Pán Ježíš ukazuje, že Bůh má dost bohatství pro všechny, jak to ukazuje dnešní příběh. A ptejme se, kolikrát hrozí, že ti, kdo jsou zlí, nemohou od Boha očekávat nic? Je zřejmé, že první odpovědi daleko převažují nad těmi druhými. Přesto můžeme vidět, že mezi části křesťanů vždy byla a je velká poptávka po obrazech trestajícího Boha. Ježíš ale ukazuje Boha štědrého, který „dává chléb dobrým i zlým“. Je tedy zřejmé, že spolu s evangelisty máme lidem představovat především Boha bohatého, štědře obdarovávajícího slitováním a nadějí. Ten, kdo ho nevidí, bude totiž pokoušen, aby nalezl bohatství života ve světě a bez Boha.

Zdroj: Nedělní liturgie

Sudetský kapucín v konfliktu s nacisty: P. Jakob LUMPE OFMCap

(2. 8. 2026) Jakob LUMPE se narodil v rove 1900 v severočeském Rumburku do rodiny tkalce Jakoba Lumpeho a jeho ženy Marie, byl…

Co je to Porciunkule? (svátek Panny Marie Andělské 2.8.)

Co je to Porciunkule?  (svátek Panny Marie Andělské 2.8.)
(1. 8. 2026) Pod nezvyklým názvem Porciunkule se skrývá svátek Panny Marie Andělské a tedy i andělů strážných slavený podle staré…

Přímluvy k nedělní bohoslužně / 18. neděle v mezidobí, cyklus A / 2. 8. 2026

(31. 7. 2026) Ježíš vyzval apoštoly, aby dali chléb hladovým zástupům, i když sami nic neměli.[1] To, co se zdá lidsky nemožné, se…

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(31. 7. 2026) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec vstoupil do…

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)
(30. 7. 2026) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v totálním nasazení v…

sv. Marta (29.7.) Práce a služba se mohou stát falešným cílem

(29. 7. 2026) Člověk se mnohdy nechá strhnout naléhavými potřebami a opomene to, co je opravdu důležité. Toto nebezpečí číhá na každém…

Odložil německou národnost a stal se Čechem - P. František Augustin SCHUBERT OSA (+ 28. července 1942, Dachau)

(28. 7. 2026) Němec, který se stal Čechem, řeholní kněz – augustinián-od sv. Tomáše v Praze na Malé Straně.