Sekce: Knihovna

Tomáš Petráček

Obětí první světové války jsme dodnes my všichni

Slovo úvodem

z knihy Velká válka 1914 -1918 a západní civilizace

 

Než hrůzy válečných masakrů druhé světové války zastínily události let 1914–1918, označovali lidé tento konflikt pojmem velká válka, případně světová válka. A to zcela právem, protože šlo o událost v mnoha směrech zásadnější než druhá světová válka, která tak spíše představuje dovršení procesů započatých a rozpoutaných válkou první. Řada historiků a myslitelů mluví vlastně o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let, i tak plná dalších konfliktů, násilí a zbrojení. Pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy a světa představuje první světová válka klíčový problém a událost. Patří mezi paradigmatické změny evropských dějin, které navždy změnily jejich tvář. Není náhodou, že historici pracují s konceptem dlouhého 19. století, které začíná rokem 1789 a končí lety 1914/1918, ale měli bychom se vyhnout ahistorickému determinismu, jako by první světová válka byla nevyhnutelným následkem vývoje moderní západní společnosti či – jak říkali marxisté – nutným a „logickým“ vyvrcholením soupeření imperialistických mocností. Oč malichernější a lehkovážnější byly motivy mocenských elit jednotlivých států ke vstupu do války, o to krutější a nelidštější byl její průběh a o to dalekosáhlejší byly její dopady na evropskou společnost a celý svět.

Náš text není a nemůže být vyčerpávajícím pojednáním o první světové válce, ani nelze byť i jen zmínit všechny aspekty a problémy, které s ní souvisí. Na následujících řádcích nabízíme čtenářům stručnou reflexi této zásadní události evropských dějin jako poctu těm, kteří zaplatili svým životem. Vždyť na každé české návsi a v každém městečku najdeme památník s dlouhým seznamem jmen mužů, jejichž těla byla rozdrcena kanóny a bodáky nepřátel. V mnoha směrech jsme ale obětí první světové války my všichni, neboť právě ona nasměrovala politický a společenský vývoj směrem k rozkvětu totalitních ideologií a poznamenala dalekosáhle životy dalších generací. Jen díky géniu a schopnostem křesťanskodemokratických západoevropských státníků, jako byli De Gasperi, Adenauer, de Gaulle a Schuman, se podařilo přetnout řetězec nenávisti, odplaty a státního nacionalismu. Nicméně jejich rezidua a pokušení zůstávají. I proto se má cenu zamýšlet nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války. Na prvním místě nás tedy zajímá role první světové války v dějinách Západu a její dopady na osud západního křesťanství.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pátek 9. 1. 2026, 9. ledna

1 Jan 4,11-18;

Komentář k Mk 6,45-52: Ježíš vlévá učedníkům jistotu a odvahu. Předtím okusili námahu s veslováním. Jeho blízkost je odměnou pro vysílené!

Zdroj: Nedělní liturgie

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…

Přímluvy - 2. neděle po Narození Páně, cyklus A / 4. 1. 2026

(2. 1. 2026) Bůh nám dal moc, stát se Božími dětmi.[1] Proto mu s důvěrou předkládejme své prosby:

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)

První světice USA - vdova s pěti dětmi. Alžběta Anna Bayley Setonová (svátek 4.1.)
(2. 1. 2026) Svatá Alžběta Anna Bayley Setonová, americká světice, se narodila roku 1774 v New Yorku. Stala se první světicí své…

Jméno Ježíš

(1. 1. 2026) V neděli mezi 1. a 6. lednem (ev. v některý ze všedních dní v tomto datu) se slaví Svátek Nejsvětějšího Jména Ježíš.

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2025) Nevíme, co nám a našemu okolí budoucnost přinese, ale jedno můžeme vědět jistě: budoucnost každého z nás je v jeho…