Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Tomáš Petráček

Obětí první světové války jsme dodnes my všichni

Slovo úvodem

z knihy Velká válka 1914 -1918 a západní civilizace

 

Než hrůzy válečných masakrů druhé světové války zastínily události let 1914–1918, označovali lidé tento konflikt pojmem velká válka, případně světová válka. A to zcela právem, protože šlo o událost v mnoha směrech zásadnější než druhá světová válka, která tak spíše představuje dovršení procesů započatých a rozpoutaných válkou první. Řada historiků a myslitelů mluví vlastně o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let, i tak plná dalších konfliktů, násilí a zbrojení. Pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy a světa představuje první světová válka klíčový problém a událost. Patří mezi paradigmatické změny evropských dějin, které navždy změnily jejich tvář. Není náhodou, že historici pracují s konceptem dlouhého 19. století, které začíná rokem 1789 a končí lety 1914/1918, ale měli bychom se vyhnout ahistorickému determinismu, jako by první světová válka byla nevyhnutelným následkem vývoje moderní západní společnosti či – jak říkali marxisté – nutným a „logickým“ vyvrcholením soupeření imperialistických mocností. Oč malichernější a lehkovážnější byly motivy mocenských elit jednotlivých států ke vstupu do války, o to krutější a nelidštější byl její průběh a o to dalekosáhlejší byly její dopady na evropskou společnost a celý svět.

Náš text není a nemůže být vyčerpávajícím pojednáním o první světové válce, ani nelze byť i jen zmínit všechny aspekty a problémy, které s ní souvisí. Na následujících řádcích nabízíme čtenářům stručnou reflexi této zásadní události evropských dějin jako poctu těm, kteří zaplatili svým životem. Vždyť na každé české návsi a v každém městečku najdeme památník s dlouhým seznamem jmen mužů, jejichž těla byla rozdrcena kanóny a bodáky nepřátel. V mnoha směrech jsme ale obětí první světové války my všichni, neboť právě ona nasměrovala politický a společenský vývoj směrem k rozkvětu totalitních ideologií a poznamenala dalekosáhle životy dalších generací. Jen díky géniu a schopnostem křesťanskodemokratických západoevropských státníků, jako byli De Gasperi, Adenauer, de Gaulle a Schuman, se podařilo přetnout řetězec nenávisti, odplaty a státního nacionalismu. Nicméně jejich rezidua a pokušení zůstávají. I proto se má cenu zamýšlet nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války. Na prvním místě nás tedy zajímá role první světové války v dějinách Západu a její dopady na osud západního křesťanství.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!

Zdroj: Nedělní liturgie

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2026) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Stanislav Přibyl: Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube

Stanislav Přibyl:  Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube
(16. 10. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad rozdílem mezi osamělostí a samotou.

Nedělní liturgické přímluvy / 29. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 10. 2026

(16. 10. 2026) Apoštol Pavel píše: „Stále si vás připomínáme ve svých modlitbách.“ Podobně jako on svěřme Bohu lidi blízké…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(16. 10. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026
(14. 10. 2026) V Duchovním centru ve Vranově u Brna se uskuteční obnova organizace Mary’s Meals „AD FONTEM – K…

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)
(14. 10. 2026) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Misijní neděle

Misijní neděle
(13. 10. 2026) Misijní neděle, resp. Světový den misií se připomíná každý rok předposlední říjnovou neděli