Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Tomáš Petráček

Obětí první světové války jsme dodnes my všichni

Slovo úvodem

z knihy Velká válka 1914 -1918 a západní civilizace

 

Než hrůzy válečných masakrů druhé světové války zastínily události let 1914–1918, označovali lidé tento konflikt pojmem velká válka, případně světová válka. A to zcela právem, protože šlo o událost v mnoha směrech zásadnější než druhá světová válka, která tak spíše představuje dovršení procesů započatých a rozpoutaných válkou první. Řada historiků a myslitelů mluví vlastně o jedné válce ve dvou dějstvích, které dělí pouze přestávka dvaceti let, i tak plná dalších konfliktů, násilí a zbrojení. Pro pochopení dějin západní civilizace a pro porozumění současné situaci Evropy a světa představuje první světová válka klíčový problém a událost. Patří mezi paradigmatické změny evropských dějin, které navždy změnily jejich tvář. Není náhodou, že historici pracují s konceptem dlouhého 19. století, které začíná rokem 1789 a končí lety 1914/1918, ale měli bychom se vyhnout ahistorickému determinismu, jako by první světová válka byla nevyhnutelným následkem vývoje moderní západní společnosti či – jak říkali marxisté – nutným a „logickým“ vyvrcholením soupeření imperialistických mocností. Oč malichernější a lehkovážnější byly motivy mocenských elit jednotlivých států ke vstupu do války, o to krutější a nelidštější byl její průběh a o to dalekosáhlejší byly její dopady na evropskou společnost a celý svět.

Náš text není a nemůže být vyčerpávajícím pojednáním o první světové válce, ani nelze byť i jen zmínit všechny aspekty a problémy, které s ní souvisí. Na následujících řádcích nabízíme čtenářům stručnou reflexi této zásadní události evropských dějin jako poctu těm, kteří zaplatili svým životem. Vždyť na každé české návsi a v každém městečku najdeme památník s dlouhým seznamem jmen mužů, jejichž těla byla rozdrcena kanóny a bodáky nepřátel. V mnoha směrech jsme ale obětí první světové války my všichni, neboť právě ona nasměrovala politický a společenský vývoj směrem k rozkvětu totalitních ideologií a poznamenala dalekosáhle životy dalších generací. Jen díky géniu a schopnostem křesťanskodemokratických západoevropských státníků, jako byli De Gasperi, Adenauer, de Gaulle a Schuman, se podařilo přetnout řetězec nenávisti, odplaty a státního nacionalismu. Nicméně jejich rezidua a pokušení zůstávají. I proto se má cenu zamýšlet nad příčinami, průběhem a důsledky první světové války. Na prvním místě nás tedy zajímá role první světové války v dějinách Západu a její dopady na osud západního křesťanství.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25. 12. 2025, Slavnost Narození Páně, V noci

Iz 9,1-3.5-6; Tit 2,11-14

Komentář k Dar je víc než jakákoli slova. Bůh promluvil tím, že nám dal svého Syna! Podstatou Trojice je vzájemné darování. Já mám být jejím obrazem. A rozdávat se; v rodině, v církvi.:

Zdroj: Nedělní liturgie

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme:

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život
(19. 12. 2025) Inspirace a pomoc i pro náš život ve třetím tisíciletí.

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...
(18. 12. 2025) Každý z nás máme „srdce“, ba dokonce můžeme říci, že jsme srdce.