Převratný konec prvního milénia

Svatý Wolfgang byl člověkem církve i organizátor sekulárního života, stavitel posvátných budov, ale také domů a vesnic německého venkova, a to v 10. století, na prahu Velkého milénia, tedy v době, kdy podle porůznu šířených výmyslů budoucích staletí měla Evropa žít v apatickém strachu z „konce světa“. Přelom tisíciletí je naopak dobou velkých a podložených nadějí: slaví se konec maďarských nájezdů na území Německa a v Itálii vypuzení Arabů z předmostí na italských a francouzských pobřežích. V blízkosti milénia jsou dokonce zakládány nové územní celky (Polsko a Maďarsko). I malá Bohemia (Čechy) razí své první stříbrné mince, zvané „denáry“. Mezi stavitele nové Evropy patří právě Wolfgang, Němec ze Švábska. Od roku 956 byl vychováván v benediktinském klášteře v Reichenau na Bodamském jezeře. I když ještě nebyl knězem, řídil arcibiskupskou školu v Trevíru (Porýní).

Řezno protestuje proti vzniku nové diecéze,
biskup trvá na svém

Roku 965 opouští tuto funkci a odchází do známého opatství v Einsiedeln (nynější Švýcarsko), kde je po třech letech vysvěcen na kněze. Hodlal pracovat na obrácení Maďarů, kteří se po skončení loupeživých nájezdů stávají spíše zemědělci. Se svými plány však nemá moc úspěch; roku 972 je jmenován biskupem v Řezně, bavorském městě, které spojují údolí řek Regen a Naab s českými zeměmi; ty jsou z církevního hlediska podřízeny jeho řezenské diecézi. To se ale Wolfgangovi nelíbí. Vidí budoucnost Evropy lépe než mnozí jiní, a udělá proto něco, co všechny ohromí: chce opět diecézi zmenšit tak, aby českým křesťanům dal českou diecézi s jejich vlastním biskupem a se sídlem v Praze. Jeho okolí vznáší protesty. Jestliže téměř všichni biskupové se snaží svou diecézi rozšířit, jak to přijde, že on chce tu svou mrzačit? Wolfgang však ví, že má-li se v některém národě křesťanství zakořenit, je třeba v něm rozpoznat a ocenit jeho osobitost, a to rovněž ustanovením místní církevní hierarchie. Nechává Řezno reptat a protestovat, ale pražská diecéze bude vytvořena. A v roce 976 má i svého prvního biskupa – Dětmara, předchůdce svatého Vojtěcha.

Wolfgang umírá ve vyhnanství

Roku 974 jej však boj vévody Jindřicha II. Bavorského proti císaři Otovi II. přinutí odejít do kláštera v Mondsee (u Salcburku). Poblíž vybuduje kostel zasvěcený svatému Janovi, o němž se právě zmiňuje wolfgangská legenda, podobná vyprávění o svatém Prokopovi. Zvětšený a vyzdobený bude později kostel zasvěcen svatému biskupovi. Wolfgang umírá v Rakousku uprostřed pastorační práce, během série veřejných kázání. Papež Lev IX. jej v roce 1052 prohlásí za svatého.

Svatý Wolfgang
* 924 Švábsko (Německo) + 994 Pupping (Rakousko)
Svátek 31.10.

Se svolením zpracováno podle knihy: Svatí na každý den,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.