V rodině se člověk učí milovat

26. 12. 2019, papež František | Sekce: Citát | Archiv

V rodině se člověk učí milovat

a poznávat důstojnost každého člověka,

zejména toho nejslabšího.

Se svolením použito z:

YOUCAT na každý den, kterou vydalo

Karmelitánské nakladatelství

Autor: papež František

Témata: důstojnost | Láska | Rodina | slabost

Související texty k tématu:

Rodina
- Bůh dokáže proměnit těžkosti v rodině na zázrak (papež František)
- Jak dnes žijeme rodinu
- Krize svaté rodiny (Karl Rahner)
- Rodina nazaretská: nenechali se omezovat nesnázemi a problémy...
- Rodina se skládá z lidí, tedy z hříšníků
- Jak moc lze předat víru v rodině?
- Obyčejný život Svaté rodiny (Sv. Terezie z Lisieux)
- Osudy Svaté rodiny nejsou tak idylické, jak se mohou na první pohled jevit...
- Pán nám vrátí všechny drahé, kteří od nás odešli (Papež František)
- Rodina, která se modlí, je nezničitelná
- Rodina nazaretská: skutečně naš ideál?
- Rodina - soubor tematických textů
- Téma rodina na webu vira.cz

Vánoce / Vánoce na webu pastorace.cz / Vánoce na webu vira.cz

Láska
- Bůh tě miluje jedinečným odstínem své odvěké lásky
- V srdci každého z nás je bolest a hněv, ale i něco jiného
- Znám tvou bídu, tvé zápasy...
- (Ne)valentýnské zamyšlení
- Jedině Bůh dokáže ukojit naši žízeň po lásce, ať je jakkoli veliká
- Většina lidí pochybuje o lásce
- Desatero bezlásky
- ´Položit svůj život´ znamená také přijímat lidi s jejich charakterovými omezeními
- Duch svatý v křesťanovi působí pokoj, lásku a radost
- Chovej se k sobě jako k někomu, koho miluješ
- Nejdůležitější vztah v rodině je vztah mezi manželi
- Jak zabít lásku
- Miluj a dělej co chceš
- Rejstřík: Láska, láska k sobě, láska v manželství, láska, vztahy

Bible na neděli

9. 11. 2025, 2. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Mak 12,43-46; Žalm ŽALM 116; Řím 5,5-11
Mt 5,1-12a

Doufáme, že křest, kterým jsme byli přivtěleni v Krista, je pro nás vstupenkou do Božího království. Ale v učení církve také čteme o těch, kteří sice vstoupili, ale cosi je dělilo od Boha. Tito bratři a sestry tedy zakusí bolestné okamžiky, v nichž se tváří v tvář Bohu naplno ukáže jejich odmítání Boha, nevěrnost pravdě a spravedlnosti, neláska k bližním… Nejde o pomstu, ale o vyrovnání se s pravdou, protože před Bohem nemůže existovat nikdo, kdo nestojí v pravdě. Tomuto stavu říkáme očistec. Je to místo, kde lidé již patří do nebe. Zde se nerozhodují mezi nebem a peklem. Již patří k Bohu, a proto jim také Bůh nabízí pomoc. Právě v této bolesti nad sebou samými jim mohou pomoci ti, kdo jsou ještě na cestě – my! Proto s nadějí a důvěrou v Boží lásku prosíme za odpuštění jejich hříchů, za smíření a za plné společenství s Bohem.

Zdroj: Nedělní liturgie