Bl. P. Richard Henkes na olejomalbě od Beate Heinen 1995
Bl. P. Richard Henkes (1900 – 1945), německý pallotin, kněz, mučedník v Dachau, člověk který prakticky žil česko – německým usmířením.
Richard Henkes se narodil v roce 1900 ve Westerwaldu. Vyrůstal spolu s dalšími osmi sourozenci. Setkání s řádem Pallotinů v něm vzbudilo touhu stát se knězem – misionářem.
*** Na obraze jsou namalováni Maria a malý Ježíš napravo od Henkesovy hlavy. Ježíš se dotýká jeho ucha a otevírá ho tak Božímu slovu, Božímu volání. ***
V roce 1912 nastoupil Henkes jako student do pallotinské koleje a v roce 1919 zde složil závěrečné zkoušky. Stává se součástí pallotinské komunity. Během přípravy procházel těžkým obdobím, myslel dokonce i na sebevraždu. Klade na sebe vysoké nároky a trpí depresí, protože není sám schopen naplnit ideály svého mládí. Přesto s důvěrou v Boží povolání pokračuje v započaté cestě. Dne 6. června 1925 je vysvěcen na kněze. Následně se stal nadšeným a oblíbeným učitelem..
*** P. Henkes se stává nadšeným učitelem a duchovním a věnuje péči lidem (na obraze vpravo dole). ***
Již v roce 1933 projevil Henkes v konfrontaci s nacionálním socialismem při výuce ve škole, při přednáškách a v kázáních jasný postoj. Pater Richard Henkes viděl své poslání především v roli učitele, ale konfrontace s nacismem, který v roce 1933 přichází v Německu k moci, se rychle stává jeho druhým povoláním. Při školní výuce, v mnoha přednáškách a při kázáních se otec Henkes naprosto jednoznačně zasazuje za důstojnost každého člověka.
*** V pravém horním rohu obrazu drží kříž proti bezbožnému hákovému kříži. Stojí vzpřímeně a vyznává své křesťanské přesvědčení. ***
Brzy je obviněn a vyslýchán policií. Odsouzení se ale vyhnul pouze díky zákonu o amnestii, přijatém v roce 1938 (po napadení Rakouska). Pallotini ho poté stáhli ze služby ve škole, aby jej uchránili. Otec Henkes poté pracuje jako exercitátor a od roku 1941 jako duchovní správce v obci Strandorf (dnešní Strahovice - Moravskoslezský kraj, okres Opava). Jak dokládají svědectví ze Strahovic, snažil se Henkes o vyvážení vzájemných vztahů mezi lidmi jednotlivých národností.
V jeho farnosti žije národnostně smíšené obyvatelstvo a jejich vztahy jsou velmi napjaté. V dubnu 1943 se dostal po jednom kázání do vazby.
… „Nejdříve jsem se modlil za svou svobodu, ale teď jsem se rozhodl a i kdybych musel jít do tábora, řeknu ‚Deo gratias‘, stejně jako když jsem byl zatčen. Pán mě dodnes jasně ochraňuje… Bůh mi bude i nadále dávat svou milost. Člověk je vydán na milost lidským rozmarům, a proto dává smysl jen jedna věc: radikálně se odevzdat Pánu.“ … (Dopis z 24. května 1943 z vazby ve věznici v Ratiboři)
Nakonec převezen do koncentračního tábora v Dachau: „Protože jste zneužil kazatelnu k pobuřování národa, udělil vám šéf gestapa po celou dobu války ochrannou vazbu.“ Tak zněl rozsudek. Jako vězeň č. 49642 musel vykonávat nucenou práci.
I za těchto nelidských podmínek se – jako i předtím ve Strahovicích – stará o spoluvězně a zejména o smíření mezi Němci a Čechy. V Josefu Beranovi, který se později stal pražským arcibiskupem, nachází důležitého přítele, se kterým se společně modlí, pracuje a utvrzuje přátelství napříč národnostmi. V kontaktu s Josefem Beranem také cíleně prohlubuje své znalosti českého jazyka.
*** Vlevo dole je znázorněna Henkesova podpora spoluvězňů a jeho nasazení pro smíření. ***
Koncem roku 1944 vypukla v Dachau velká epidemie tyfu. Týkala se i bloku 17, kde otec Henkes pracoval jako „vedoucí jídelny“ a tajný duchovní. Když byl blok kvůli riziku infekce uzavřen do karantény, P. Henkes se dobrovolně nechal zavřít, aby nemocným poskytl lidskou a duchovní podporu.
Jeden dobový svědek vypráví: „Pro P. Henkese a další dobrovolníky byla práce v tyfových barácích téměř nelidská služba. Čistil prkna a palandy, myl špinavá, zapocená a páchnoucí až na kost vychrtlá těla, sbíral zavšivené oblečení a pálil je. Staral se o umírající, fyzicky oslabené, dodával odvahu těm, kteří byli morálně zcela na dně.“
*** Vlevo nahoře je zachyceno, jak Henkes s láskou pečuje o ty, kteří jeho péči potřebují – vědom si veškerého nebezpečí. ***
Asi po deseti týdnech se ale otec Henkes nakazil a 22. února 1945 zemřel. Jako bojovník za svobodu a víru je otec Richard Henkes považován za „mučedníka lásky k bližnímu“. V době nesvobody a nelidskosti žil otec Richard Henkes toleranci s lidmi jiného přesvědčení a národností, a byl ochotný se postavit za druhé a jejich práva.
Základem jednán Richarda Henkese byly hodnoty jako lidská důstojnost a pravda, smíření, přátelství a vstřícnost. Zanechal tak příklad i pro naši dobu.
*** V dolní části obrazu je vyobrazeno jeho mrtvé tělo se široce roztaženýma rukama, což upomíná na ukřižovaného Ježíše: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (J 15,13) ***
Richard Henkes opakovaně zakoušel, jak se jeho plány hroutí.
*** Obrazem prochází ostnatý drát a proniká do srdce pallotinského kněze. ***
Navenek uvězněn, ale vnitřně svobodný. Jeho důvěra v Boží lásku a blízkost mu umožňuje následovat Boží volání se všemi důsledky a svobodně se nasazovat.
*** Obraz je prozářen přítomností Ježíše Krista ve všech životních etapách Richarda Henkese. Je v blízkosti Ukřižovaného. S vědomím této blízkostí k Ukřižovanému se dívá i na nás. Jeho pohled vyzařuje hluboký pokoj:
„Odevzdal jsem se lásce – lásce Ježíše Krista,
která je silnější než veškerá temnota
a která přemáhá smrt.“ ***
P. Richard Henkes – chronologicky
1900 / narozen 26. května jako pátý z devítí sourozenců (Ruppach / Německo)
1912 / internátní škola pallottinů ve Vallendar-Schoenstattu (maturita)
1919 / Limburg: vstup do noviciátu pallottinů – poté studium teologie
1925 / 6. června: vysvěcení na kněze v Limburgu; 7. června: primice v Ruppachu
1926 – 31 / učitel a duchovní ve Vallendar- Schoenstattu a Niederrhein – mezi tím:
1927- 28 / těžké onemocnění plic – dlouhá doba zotavovaní (ve Schwarzwaldu)
1931/ učitel a pastor v Horním Slezsku, nejdříve v Ketři (PL) pak ve Frankensteinu
1935 / žádaný exercitátor a poutní kazatel; jasný postoj proti nacistické ideologii; opakovaně
předvolán gestapem
1941 / duchovní ve Strandorfu (Strahovice), angažuje se v česko-německém usmíření
1943 / 8. dubna: zatčen gestapem; od 10. července vězněn v koncentračním táboře Dachau
1944 / dobrovolná zdravotnická služba a pastorační péče v izolovaném bloku zamořeném tyfem.
1945 / 22. února: umírá po nakažení tyfem
2003 / zahájení procesu blahořečení
2018 / uznání za mučedníka papežem Františkem
2019 / 15. září: blahořečení limburské katedrále, přítomen kard. Koch
Více o R. Henkesovi: www.richardhenkes.cz
