Rozhodnout se pro usmíření s těmi, kteří mi ublížili. - archív citátů

21. 3. 2013 , Benedikt XVI. (Foto: IMa)

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Ani smrt nás nemůže odloučit od lásky

Vědeckotechnický rozvoj člověka nespasí. Člověk je vykoupen láskou. To platí už i v čistě světské oblasti. Když někdo ve svém životě zakusí velkou lásku, jako by v tom okamžiku zažil „vykoupení“, jež dává smysl celému jeho životu. Nicméně si velmi brzy všimne, že láska jemu věnovaná jeho životní problém sama o sobě neřeší; je napadnutelná a zranitelná. Může být zničena smrtí. Člověk potřebuje lásku naprostou. Potřebuje jistotu, s níž může říci: „Ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani budoucího, ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od lásky Boží v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Řím 8,38-39). Jestliže absolutní láska jako absolutně jistá existuje, potom – a jedině potom – je člověk „vykoupen“, ať se mu přihodí cokoliv. Toto máme na mysli, když říkáme: Ježíš Kristus nás „vykoupil“.

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Když dohasíná lidský život, ať v pozdním věku či na začátku své pozemské existence nebo z neznámých důvodů v nejlepších letech, nesmíme v tom vidět jen zpečeťující biologický jev nebo uzavřený životní osud, ale znovuzrození a obnovené bytí, které je darováno Zmrtvýchvstalým tomu, kdo se úmyslně nevzpíral jeho lásce. Smrtí končí pozemská zkušenost, ale smrtí zároveň pro každého z nás za hranicemi času začíná plný a nepomíjející život.

Smrt už nemá poslední slovo

Jelikož Pán proměnil smrt v lásku, je smrt jako taková je již zevnitř překonána a již je v ní přítomno vzkříšení. Smrt byla jakoby zasažena zevnitř a už nemá poslední slovo. Je to tak říkajíc „štěpení atomu“ v nejniternějším jádru bytí – vítězství lásky nad nenávistí, vítězství lásky nad smrtí. Jen touto nejniternější explozí dobra může být zlo překonáno; z ní může vzejít řetěz proměn, které postupně přetvoří svět. Všechny ostatní změny zůstávají jen povrchní a nic nezachrání. Proto mluvíme o vykoupení: to, co nejniterněji potřebujeme, už nastalo a my můžeme do tohoto procesu vstoupit. Ježíš může rozdílet své tělo, protože skutečně dává sám sebe.

Stále musíme obnovovat svůj vztah ke Kristu, který vstal z mrtvých

… stále musíme obnovovat svůj vztah ke Kristu, jenž pro nás zemřel a vstal z mrtvých. Jeho Velikonoce jsou našimi Velikonocemi, protože ve zmrtvýchvstalém Kristu je nám darována jistota vzkříšení. Zpráva o jeho vzkříšení z mrtvých nepodléhá času: Ježíš je stále živý a živé je i jeho evangelium. „Víra křesťanů,“ jak říká sv. Augustin, „je Kristovo zmrtvýchvstání.“ Skutky apoštolů to jasně vysvětlují: Bůh „poskytl všem důkaz pro to, aby uvěřili, tím, že ho vzkřísil z mrtvých“ (Sk 17,31). Smrt totiž nestačila k tomu, aby dokázala, že Ježíš je opravdu Boží Syn a očekávaný Mesiáš. Kolik lidí v minulosti zasvětilo svůj život věci, kterou považovali za spravedlivou, a zemřelo pro ni! A zůstali mrtví. Pánova smrt ukazuje nesmírnou lásku, jíž nás miloval až natolik, že se za nás obětoval; avšak teprve jeho vzkříšení je „bezpečným důkazem“, je jistotou, že vše, co říká, je pravda, která platí i pro nás a pro všechny časy.

Zpracováno podle knihy: 365 dní s Benediktem XVI.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 15,1-2.22-29; Žalm 67; Zj 21,10-14.22-23
Jan 14,23-29

Dnešní text evangelia patří mezi vzácná místa Písma, která popisují vztah mezi Otcem, Synem, Duchem svatým a námi. Otec a Syn chtějí v našich srdcích najít prostor, kde mohou s námi vést dialog lásky. Duch je někdo, koho posílá Otec, ale Syn se na tomto „příkazu“ podílí. Konají tedy směrem k nám společně. Duch uvádí do plnosti, jako by připravoval místo v našem nitru, aby Otec a Syn mohli vstoupit a přebývat. Duch je oním spojem, komunikátorem, prostředníkem ve vztahu, kterým se smíme propojit s Bohem. Slovo „Přímluvce“ znamená, že Duch svatý je v tomto propojení aktivním aktérem, nikoli jen technickým prostředkem! Celá církev se po staletí učí naslouchat, co nám Duch říká a kam nás vede.

Další text k zamyšlení na toto téma:
Strach a neklid ztěžují život. Když máme strach, přestáváme být svobodní. Když máme v srdci neklid, šíříme kolem sebe zmatek.
https://www.vira.cz/texty/tema-tydne/strach-a-neklid-ztezuji-zivot

Zdroj: Nedělní liturgie

Den modliteb za pronásledované křesťany

(24. 5. 2019) Každý rok se o 6. neděli velikonoční připomínají naši pronásledovaní bratři a sestry po celém světě.

Modlitba za ty kdo mají odpovědnost za společnost a stát(y)

(23. 5. 2019) V pátek se také v Česku otevřou volební místnosti pro volby do Evropského parlamentu. Můžete se připojit například...

Noc kostelů

Noc kostelů
(23. 5. 2019) V pátek 24. května 2019 večer se na mnoha místech otevřou dveře a brány kostelů. Nabízíme vám základní...

Jak odpustit? - videoseriál "Víra do kapsy"

Jak odpustit? - videoseriál "Víra do kapsy"
(22. 5. 2019) Jak vyjít z vězení neodpuštění? Musím odpustit hned? Jaké druhy odpuštění existují? Pozvání přijal salesián don...

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2019) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2019) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2019) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

Život plný překážek, protivenství a hledání: Klement Maria Hofbauer Dvořák (svátek 20.5.)

(19. 5. 2019) * 1751, Tasovice u Znojma + 1820, Vídeň, Rakousko

Mezinárodní festival Slezská lilie v půlce června

Mezinárodní festival Slezská lilie v půlce června
(17. 5. 2019) Devátý ročník mezinárodního křesťanského festivalu Slezská lilie proběhne v Ostravě od 14. do 16. června 2019. Koncerty,...