Objevme krásu původního svátku Všech svatých a modlitby za zemřelé...
Vytlačovaný křesťanský svátek Všech svatých
Obří vydlabané dýně se svíčkou uvnitř, kostry a temné postavy zahalené kápí: to je Halloween, nová móda či nový obyčej, který se poslední dobou prosazuje i u nás – hlavně díky sugestivní filmové produkci vznikající za oceánem.
Oslava Halloweenu už pronikla i do škol a předškolních zařízení. Nezřídka ho učitelé slaví spolu s žáky, chodí v převlecích a dělají výzdobu z vydlabaných dýní. Tváří v tvář tomuto fenoménu se z různých stran ozývají otázky po smyslu tohoto slavení. Kdo si v tom kontextu ještě vzpomene na postupně vytlačovaný křesťanský svátek Všech svatých? Přitom původní význam slova Halloween můžeme najít právě v anglickém výrazu irské provenience All Hallows’ Eve – předvečer „všech svatých“. Halloween má tedy svůj základ v pravidelném katolickém svátku, kdy se nejprve připomínají zástupy vykoupených před Boží tváří a poté se v modlitbě vzpomíná na všechny zesnulé v Pánu.
Morbidní představy o onom světě
Miliony irských emigrantů v USA nechtěly zapomenout na své předky a přivezly si i svou hlubokou úctu ke svatým i zvyk modliteb za zemřelé. Úcta ke svatým i k zemřelým však byla nepřijatelná pro převažující protestantskou a puritánskou kulturu severoamerického kontinentu.
Nakonec se slavení tohoto svátku prosadilo i ve vyšších vrstvách společnosti, jelikož bylo v módě organizovat večírky spojené s dobročinnými sbírkami. Společenský tlak si ale žádal, aby byl svátek oproštěn od jeho náboženského charakteru a ujal se postupně spíše jako prostor pro černý záhrobní humor. Důraz se pak postupně přenesl na morbidní prezentaci představ o onom světě pomocí duchů a strašidel, zombie a zatracených duší, jež se údajně vracejí, aby trýznily ty, kdo jim v životě ublížili. Hrozivé pojetí posmrtného života či spíše záhrobí je tak parodováno pomocí strašidelných masek. Halloween je tak prodchnut negativním pojetím smrti a zaujímá negativní postoj vůči zemřelým, jako by naši mrtví byli nepřátelé nás živých, před nimiž se máme bránit. Nabízená karikatura tak současně vytěsňuje realitu smrti z našich obzorů.
První dva listopadové dny by však neměly být dny strachu a hororových scén, ale svátky křesťanské naděje, která jde až za hrob. K nim patří projevy úcty k našim zemřelým - křesťanská výzdoba hrobů a modlitby za zemřelé, kteří už nejsou mezi námi. A vědomí toho, že svatí u Boha jsou nám velkou oporou, spolu s Kristem se za nás s láskou přimlouvají před Boží tváří. Naše tradice má v sobě nesmírné hodnoty a měli bychom si ji uchovat. Úcta k zemřelým je součástí naší historie, je výrazem naděje na spásu v Kristu a projevem víry ve věčný život.
Halloween a různé duchovní proudy
Halloween už mnohdy bohužel nelze považovat jen za pouhý byznys nebo za obdobu masopustního veselí. Různé duchovní proudy, jako např. New Age, v té souvislosti zdůrazňují a oživují přírodní a okultní principy a snahu navrátit lidstvo do „původního stavu“ pohanství. Pro tyto „alternativní duchovní proudy“ je Halloween pobídkou k uvolnění takzvaných odvěkých energií. Mnozí lidé tak mají obavy z propagace vyvolávání duchů, magie, vampyrismu, reiki, ale především jde o smutný projev odklonu od křesťanské víry. Je tedy důležité vnímat, co všechno se na Halloween postupně a nenápadně nabaluje.
Osobní život jednotlivce i život společnosti je spletí symbolů a oslav, které je dobré znát. Některé z nich se v průběhu času totiž odklánějí od jejich původního významu a původnímu významu přímo odporují. Co s tím? Bojovat proti Halloweenu? Jako při putování lesem nelze vykácet všechny stromy, abychom z něj našli cestu ven, tak nelze vymazat ani všechny společenské zvyklosti a tradice. Je spíše dobré se naučit správně je chápat či interpretovat a moudře si volit svou vlastní cestu.
Křesťanské tradice jsou ohrožovány svou nejasností
Křesťanské tradice jsou ohrožovány spíše zevnitř, a sice nedostatkem vnitřní síly. Někdy i svou nejasností, malou srozumitelností. Co tedy dělat? Nesmíme zapomínat, proč to všechno děláme. Jen tak se nám podaří uniknout prázdnotě vydlabaných dýní a hrůze zombie a jiných příšer.
Nenechme si tedy vzít slavnost Všech svatých a připomínku modliteb za naše zemřelé. Obliba Halloweenu se nám naopak může stát pobídkou ke znovuobjevení předávané moudrosti a k oživení hodnotných tradic a otevírat otázky po smyslu života a smrti, které jsou pro každého člověka úplně zásadní. A právě v těchto otázkách má křesťanská víra tolik co nabídnout!
Slavnost Všech svatých i Památka zesnulých jsou duchovním dědictvím, které je třeba si hájit. Základním tématem slavnosti Všech svatých a následné Vzpomínky na všechny věrné zemřelé je úcta k těm, kdo nás předešli do věčnosti, a také vědomí, že jsme s nimi v Kristu stále spojeni. Proto nás křesťanská víra povzbuzuje k přímluvné modlitbě za zemřelé, zatímco smíme vědět, že svatí u Boha jsou nám velkou oporou, spolu s Kristem se za nás s láskou přimlouvají před Boží tváří.
Se svolením zpracováno podle knihy: Paolo Gulisano, Brid O’Neill,
Dýně útočí! Halloween a historie jeho slavení, kterou vydalo nakladatelství Paulínky. Redakčně upraveno.