29. 4. 2013 , Angelo Scarano (Foto: JK)

Tady se nedá žít!

Tady se nedá žít!

Doma... u Otce

Kolikrát nás v duchu napadlo: „Tady se nedá žít!“ Takovou zoufalou reakci možná vyvolaly „nemožné“ poměry doma, na pracovišti, nebo v našem státě. Ať už jsou důvody těchto našich povzdechů jakékoli, můžeme přece jen tvrdit jedno: Náš domov zde skutečně není. A o tom nás ubezpečuje i velikonoční liturgické texty, které mluví o domově u Otce. Je trochu těžké mluvit o takovém tématu, protože by to mohlo zavánět jako vybízení „utéci ze zlého světa“. Toto není však záměrem evangelia, kde se můžeme dočíst, že jsme do světa posláni. Ježíšovo slovo nás staví do nesnadné „pozice“: být ve světě, ale přece nebýt v něm „zakořeněný“. Mít domov (rodinu, přátele), a přece očekávat ten skutečný domov u Otce. Udržet v sobě toto vyvážené napětí není lehké.

Jsme členy jeho rodiny

Tento domov u Otce nemusíme očekávat „teprve jednou“, ale můžeme jej prožívat už nyní „na cestě“ (už teď totiž prožíváme společenství s Otcem!). Nejsme jen jeho učedníci, „služebníci“, či přátelé, ale dokonce jeho „domácí“. Tedy ti, kteří se nemusí přetvařovat, chovat podle určitých konvencí coby cizí „návštěvníci“. Otec z nás nechce mít „návštěvníky“ (nepřijímáme někdy tuto roli, protože se považujeme za pouhé „návštěvníky“ bohoslužeb?). On z nás chce mít členy vlastní rodiny, kde jsou vztahy natolik důvěrné a blízké, že On je pro nás tatínkem. Takového nám ho zjevil Kristus. A jako takového ho můžeme objevovat už v tomto životě – zakoušet jeho mocnou blízkost, která nás ochraňuje v různých životních peripetiích, jeho chápající tvář, před kterou můžeme najít odvahu „vylévat“ svoji bolest nebo vztek, jeho vlídné přijetí, které nás neodsuzuje, i kdyby naše hříchy byly červené jako šarlat.

Vytrvat na cestě
a pozvat na tuto cestu i ty, kteří žijí dosud bez Otce.

Až si povzdechneme „tady se žít nedá“, vzpomeňme si, že u Otce „se žít dá“. Tato jistota nemá být pobídkou k útěku z tohoto „nemožného světa“, ale posilou vytrvat na cestě - a pozvat na tuto cestu i ty, kteří žijí dosud bez Otce.

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25.4.

Sk 3,11-26; Lk 24,35-48 J

Komentář k Lk 24,35-48: Ježíš s odkazem na „vyzbrojení mocí z výsosti“ zjevuje společenství Trojice, která je sama komunikací, kdy každá „osoba“ odkazuje na druhou!

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2019) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Velikonoční "Pokoj vám", neboli šalóm

(21. 4. 2019) Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", shrnuje celé velikonoční poselství....

Velikonoční aleluja

(21. 4. 2019) Co znamená výraz Aleluja + Aleluja od Georga Friedricha Händela

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2019) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2019) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...