Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií připravuje unikátní výstavu artefaktů spojených s životem a kultem sv. Václava. Výstava v prostorách Anežského kláštera v Praze, která je organizována v rámci Svatováclavského roku, začne 19. prosince 2008 a skončí 8. března 2009.
Výstava připravována při příležitosti jedenáctistého výročí narození dědice České země, mučedníka a hlavního patrona našeho národa si klade za cíl seznámit návštěvníky s vývojem úcty k tomuto nejznámějšímu českému světci v průběhu staletí tak, jak se o to svými díly pokusili přední umělci, zejména malíři a sochaři. Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost vidět drahocenné předměty, které byly po desetiletí skryty depozitářích a které reprezentují kořeny, hloubku a šíři svatováclavské tradice. Vystaveno bude na 80 exponátů - obrazů, soch, liturgických předmětů, mincí, grafik a předmětů uměleckého řemesla. Mezi nimi také nejstarší svatováclavské památky, jako je kupř. meč sv. Václava, svatováclavský střevíc nebo svatováclavská přilbice. K vidění však budou také originál Palladia země české, které nebylo vystaveno od roku 1945. V neposlední řadě budou představeny umělecké předměty pokladu Staroboleslavské kapituly nebo Svatovítského pokladu Metropolitní kapituly u sv. Víta. Jedná se také o zapůjčení předmětů také z Národní knihovny, Muzeum hl. m. Prahy a dalších kulturních institucí.
Výstava bude výjimečná také tím, že se vedle sebe opět objeví unikátní památky a skvostná díla uměleckého řemesla, které měli návštěvníci možnost takto vidět naposledy v roce 1929 při velké svatováclavské výstavě. Výstavu doprovodí katalog s úvodním slovem kardinála Miloslava Vlka.
Kardinál Vlk tuto výstavu vnímá „také jako krásnou ukázku společného projektu církve a státních institucí, tedy subjektů spravujících kulturní památky nedozírného rozsahu a výjimečné hodnoty“. Výstava podle pražského arcibiskupa připomíná, jak důležité je „přijímat do svého osobního života a znovu vnášet do společnosti tolik potřebné duchovní hodnoty, bez kterých se národní a společenský život nemůže zdárně rozvíjet k dobru každého jednotlivce, ani národa jako celku“.
Sv. Václav začal být bezprostředně po smrti uctíván jako mučedník a patron české země. Po třech letech se ze svého činu kál i jeho bratr a již v r. 972 byl v Proseku u Prahy postaven první kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Od r. 992 je mu zasvěcen oltář v katedrále v Halbertstadtu a od začátku 14. století též v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Karel IV. si v r. 1346 vyžádal od papeže Klimenta VI. listinu, jíž byla nová královská koruna věnována zemskému patronu sv. Václavu a z jeho lebky se snímala jen při nejvýznamnějších příležitostech, aby si ji mohl položit na hlavu stávající panovník jako její dočasný nositel. Sv. Václav se stal symbolem české státnosti. Jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské univerzity, před sochou sv. Václava byly v r. 1848 formulovány české státoprávní požadavky a v r. 1918 čtena zpráva o vyhlášení československé samostatnosti. Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři, slaví se 28. září.
Svatováclavskému kultu bude věnováno také připravované kolokvium „Svatý Václav a jeho kult“, které ve dnech 5. a 6. listopadu 2008 pořádá Arcibiskupství pražské a Ústav dějin křesťanského umění na KTF UK.
Výstava bude výjimečná také tím, že se vedle sebe opět objeví unikátní památky a skvostná díla uměleckého řemesla, které měli návštěvníci možnost takto vidět naposledy v roce 1929 při velké svatováclavské výstavě. Výstavu doprovodí katalog s úvodním slovem kardinála Miloslava Vlka.
Kardinál Vlk tuto výstavu vnímá „také jako krásnou ukázku společného projektu církve a státních institucí, tedy subjektů spravujících kulturní památky nedozírného rozsahu a výjimečné hodnoty“. Výstava podle pražského arcibiskupa připomíná, jak důležité je „přijímat do svého osobního života a znovu vnášet do společnosti tolik potřebné duchovní hodnoty, bez kterých se národní a společenský život nemůže zdárně rozvíjet k dobru každého jednotlivce, ani národa jako celku“.
Sv. Václav začal být bezprostředně po smrti uctíván jako mučedník a patron české země. Po třech letech se ze svého činu kál i jeho bratr a již v r. 972 byl v Proseku u Prahy postaven první kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Od r. 992 je mu zasvěcen oltář v katedrále v Halbertstadtu a od začátku 14. století též v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Karel IV. si v r. 1346 vyžádal od papeže Klimenta VI. listinu, jíž byla nová královská koruna věnována zemskému patronu sv. Václavu a z jeho lebky se snímala jen při nejvýznamnějších příležitostech, aby si ji mohl položit na hlavu stávající panovník jako její dočasný nositel. Sv. Václav se stal symbolem české státnosti. Jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské univerzity, před sochou sv. Václava byly v r. 1848 formulovány české státoprávní požadavky a v r. 1918 čtena zpráva o vyhlášení československé samostatnosti. Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři, slaví se 28. září.
Svatováclavskému kultu bude věnováno také připravované kolokvium „Svatý Václav a jeho kult“, které ve dnech 5. a 6. listopadu 2008 pořádá Arcibiskupství pražské a Ústav dějin křesťanského umění na KTF UK.
