Autorský rejstřík


Jan Zlatoústý, Chrysostomos

* 344 nebo 349 Antiochie  † 14. září 407 Turecko (ve vyhnanství)

Jan Zlatoústý (Chrysostomos) je považován za nejproslulejšího kazatele starověké církve. Svým živým a bezprostředním jazykem dokáže oslovit i srdce dnešního člověka.

Narodil se v Antiochii kolem roku 344. Několik let pobýval v horách jako poustevník. Poté se kvůli těžkému onemocnění vrátil do Antiochie. Během několika let se stal věhlasným kazatelem. V roce 397 byl ustanoven nástupcem zemřelého patriarchy v Konstantinopoli. Biskupské svěcení mu bylo uděleno i přes odpor jeho nepřátel. Jan Zlatoústý ve svých promluvách i spisech vykládal Písmo svaté, prohluboval křesťanskou nauku a usiloval o obnovu křesťanského života. Vybízel také křesťany k péči o chudé, volal po sociální spravedlnosti a otevřeně káral rozmařilý způsob života ve městě a u císařského dvora. Brzy tak vzbudil svými neohroženými kázáními i odpor u císařovny Eudoxie. Následně se tak proti němu zvedla vlna intrik, byl sesazen a opakovaně posílán do vyhnanství. Z exilu ale vedl bohatou korespondenci se svými přáteli a vlivnými osobami tehdejších světských i církevních kruhů. Zemřel roku 407 vysílen útrapami na cestě do jednoho ze svých vyhnanství v pontské Komaně (blízko dnešního města Tokátu v severním Turecku).

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.

Zdroj: Nedělní liturgie

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)
(8. 11. 2025) Alžběta z Dijonu: Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)
(8. 11. 2025) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)
(6. 11. 2025) Na první pohled to může působit zvláštně – proč celá církev slaví výročí posvěcení nějakého kostela v…

Přímluvy na Posvěcení lateránské baziliky 9.11. 2025

(6. 11. 2025) Sestry a bratři, Bůh si z nás staví svůj živý chrám. Obraťme se tedy k němu, který přebývá uprostřed nás a…

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti
(6. 11. 2025) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku
(5. 11. 2025) Vatikánský dokument „Mater populi fidelis“ ze 4. Listopadu 2025 vyhlásil, že „je vždy nevhodné…

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2025) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…