Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus B)
Slavnost Matky Boží, Panny Marie - 1.1. / Angelus - papež František (Odmítněme ovládání, útisk a násilí. Tolik to dnes potřebujeme!)

V tento den, kdy oslavujeme nejsvětější Matku Boží Pannu Marii, svěřme nový čas, který nám byl dán, pod její starostlivý pohled. Kéž nad námi v tomto roce bdí. 

Dnešní evangelium nám odhaluje, že Mariina velikost nespočívá v tom, že by vykonala nějaký mimořádný čin; naopak, zatímco pastýři po zvěstování od andělů spěchají k Betlému (srov. Lk 2,15-16), ona mlčí. Ticho Matky je krásným rysem. Není to pouhá absence slov, ale mlčení naplněné úžasem a obdivem k zázrakům, které Bůh koná. "Maria," poznamenává svatý Lukáš, "to všechno uchovávala a rozjímala o tom ve svém srdci" (2,19). Tímto způsobem v sobě vytváří prostor pro toho, který se narodil; v tichu a klanění staví Ježíše do středu a vydává o něm svědectví jako o Spasiteli. Maria, matka ticha, Maria, matka klanění.

Je tedy Matkou nejen proto, že nosila Ježíše ve svém lůně a porodila ho, ale i proto, že ho staví do světla, aniž by zaujímala první místo. Zůstane mlčet i pod křížem, v nejtemnější hodině, a bude mu dál dělat místo a vytvářet ho pro nás. Jeden řeholník a básník 20. století napsal: "Panno, katedrálo ticha / [...] ty neseš naše tělo do ráje / a neseš Boha v těle" (D. M. TUROLDO, Laudario alla Vergine. "Via pulchritudinis", Bologna 1980, 35). Katedrála ticha: je to krásný obraz. Svým tichem a pokorou je Maria první Boží "katedrálou", místem, kde se může setkat Bůh a člověk.

Ale i naše matky jsou se svou skrytou péčí, se svou starostlivostí často velkolepými katedrálami ticha. Přivádějí nás na svět a pak nás dál provázejí, mnohdy nepozorovaně, abychom mohli růst. Pamatujme na to: láska nikdy nedusí, láska dělá prostor pro druhého. Láska nás nechává růst.

Bratři a sestry, na začátku nového roku vzhlížejme k Marii a s vděčným srdcem mysleme a vzhlížejme také k matkám, abychom se naučili té lásce, která se pěstuje především v tichu, která umí udělat prostor druhému, respektuje jeho důstojnost, ponechává svobodu projevu, odmítá všechny formy vlastnění, ovládání a násilí. Toho je dnes tolik zapotřebí, tolik! Tolik je třeba ticha, abychom si navzájem naslouchali. Jak připomíná poselství k dnešnímu Světovému dni míru: "Svoboda a mírové soužití jsou ohroženy, když lidé podléhají pokušení sobectví, vlastního zájmu, touze po zisku a touze po moci”. Láska je naproti tomu založena na úctě a je tvořena laskavostí: tímto způsobem boří bariéry a pomáhá žít bratrské vztahy, pomáhá budovat spravedlivější společnosti, humánnější společnosti, mírumilovnější společnosti.

Prosme dnes Matku Boží a naši Matku, abychom v novém roce rostli v této jemné, tiché a diskrétní lásce, která dává život, a otevírali ve světě cesty míru a smíření.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…