papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu 8. 12.// Angelus - papež František (Mariino 'ano')

Dnes, o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie, nám evangelium vypráví o jednom z nejdůležitějších a nejkrásnějších okamžiků našich lidských dějin: o Zvěstování (srov. Lk 1,26-38), kdy Mariino „ano“ archandělu Gabrielovi umožnilo vtělení Božího Syna, Ježíše. Je to scéna, která vzbuzuje největší úžas a dojetí, protože Bůh, Nejvyšší, Všemohoucí, prostřednictvím anděla rozmlouvá, vede dialog s mladou dívkou z Nazareta a žádá ji o spolupráci na svém plánu spásy. Pokud si dnes najdete čas, nahlédněte do evangelia svatého Lukáše a přečtěte si tuto scénu. Ujišťuji vás, že vám to udělá dobře, velmi dobře.

Stejně jako ve scéně stvoření Adama, kterou vymaloval Michelangelo v Sixtinské kapli, kde se prst nebeského Otce dotýká prstu člověka, tak i zde se lidské a božské setkává, na počátku našeho vykoupení, setkává se s úžasnou jemností, v požehnaném okamžiku, kdy Panna Maria říká své „ano“. A ona, žena z malé zapadlé vesnice, je navždy povolána do středu dějin: na její odpovědi závisí osud lidstva, které se může znovu usmívat, které může znovu doufat, protože jeho osud byl svěřen do dobrých rukou. Ona bude tou, která přinese Spasitele, počatého z Ducha svatého.

Maria je tedy, jak ji zdraví archanděl Gabriel, „plná milosti“ (Lk 1,28), neposkvrněná, zcela ve službě Božího slova, stále s Hospodinem, jemuž se zcela svěřuje. Není v ní nic, co by se vzpíralo vůli Boží, nic, co by odporovalo pravdě a lásce. V tom je její požehnání, které budou opěvovat všechna pokolení. Radujme se i my, protože nám Immaculata dala Ježíše, který je naší spásou!

Bratři a sestry, při rozjímání o tomto tajemství se můžeme ptát sami sebe: Kam v naší době, rozjitřené válkami a soustředěné na snahu vlastnit a ovládat, vkládám svou naději? Vkládám svou naději do síly, do peněz, do mocných přátel? Nebo do nekonečného Božího milosrdenství? A kde mám tváří v tvář tolika nablýskaným falešným modelům kolujícím v médiích a na internetu hledat své štěstí? Kde je poklad mého srdce? Je snad v tom, že mě Bůh bezvýhradně miluje, že jeho láska mě vždycky předchází a je připravena mi odpustit, když se k němu kajícně vrátím? V této synovské naději v Boží lásku? Nebo se klamu, když se snažím za každou cenu prosadit své já a svou vůli?

Bratři a sestry, s blížícím se otevřením svaté brány jubilea otevřeme Hospodinu dveře svých srdcí a myslí. On se narodil z Marie Neposkvrněné a my prosíme o Mariinu přímluvu.

A já vám dám radu. Dnes je dobrý den k tomu, abyste se rozhodli pro dobrou zpověď. Pokud nemůžete jít dnes, tak v tomto týdnu, do příští neděle, otevřete své srdce a Hospodin vám všechno odpustí, všechno. A tak v Mariině náručí budeme šťastnější.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Pátek 20. 3. 2026, Pátek 4. postního týdne

Mdr 2,1a.12-22;

Komentář k Jan 7,1-2.10.25-30: Předsudky a falešné představy jsou i dnes překážkou víry. Pronásledování a nepochopení, které náš Pán zažil na sobě, přetrvávají i dnes.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(23. 3. 2026) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus (21. března)

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus  (21. března)
(20. 3. 2026) Sv. Niklaus von Flüe ( + 1487) byl švýcarský laik a mystik, který spojil rodinný život, hlubokou kontemplaci a službu…

Přímluvy: 5. neděle postní, cyklus A / 22. 3. 2026

(19. 3. 2026) Máme-li Kristova Ducha, můžeme s důvěrou doufat v Hospodina[1]. Proto k němu s důvěrou volejme:

Svatý Josef (svátek 19.3.)

Svatý Josef (svátek 19.3.)
(17. 3. 2026) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

Den sv. Patrika (17.3)
(16. 3. 2026) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)
(16. 3. 2026) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což…

Karikatury pokory

(14. 3. 2026) Pokora byla často nesprávně chápána. Ve světě mělo toto slovo téměř vždy negativní význam. Někteří filozofové viděli v…