papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Petra a Pavla, apoštolů / Angelus - papež František (Autorita, která není službou, je diktatura)

Dnes, na slavnost svatých apoštolů Petra a Pavla, Ježíš v evangeliu říká Šimonovi, kterému dal přezdívku Petr: "Tobě dám klíče od nebeského království" (Mt 16,19). Proto často vídáme svatého Petra zobrazeného se dvěma velkými klíči v ruce, jako na soše, která stojí zde na náměstí. Tyto klíče představují službu autority, kterou mu Ježíš svěřil do služeb celé církve. Protože autorita je služba. Autorita, která není službou, je diktaturou.

Dávejme si však pozor, abychom dobře porozuměli významu tohoto slova. Petrovy klíče jsou totiž klíči od království, které Ježíš nepopisuje jako sejf nebo pancéřovanou místnost, ale jinými obrazy: malé zrnko, drahocenná perla, skrytý poklad, hrstka kvasu (srov. Mt 13,1-33), tedy jako něco vzácného a cenného, ano, ale zároveň malého a nenápadného. K jeho dosažení tedy není třeba operovat mechanismy a bezpečnostními zámky, ale pěstovat ctnosti, jako je trpělivost, pozornost, stálost, pokora, služba.

Poslání, které Ježíš svěřuje Petrovi, tedy nespočívá v tom, aby zamykal dveře domu a umožnil přístup jen několika vybraným hostům, ale aby ve věrnosti Ježíšovu evangeliu pomohl všem najít cestu dovnitř. Mohou vsoupit všichni, všichni, všichni.
Petr to bude dělat po celý svůj život, věrně, až do mučednické smrti, poté, co jako první zakusil na vlastní kůži, ne bez námahy a s mnoha pády, radost a svobodu, které plynou ze setkání s Kristem. Byl první, kdo Ježíši otevřel dveře, musel se obrátit a pochopit, že autorita je služba, a to pro něj nebylo snadné. Jen si vzpomeňte: hned poté, co Ježíšovi řekl: "Ty jsi Kristus", ho Mistr musel pokárat, protože odmítl přijmout proroctví o jeho umučení a smrti na kříži (srov. Mt 16,21-23).

Petr dostal klíče od Království ne proto, že by byl dokonalý, ne, je hříšník, ale protože byl pokorný a upřímný a Otec mu dal upřímnou víru (srov. Mt 16,17). Proto se spoléhal na Boží milosrdenství, a tak mohl podporovat a posilovat, jak byl žádán, i své bratry (srov. Lk 22,32).

Dnes se můžeme sami ptát: Pěstuji v sobě touhu vstoupit s Boží milostí do jeho království a být s jeho pomocí jeho pohostinným správcem i pro druhé? A nechávám se kvůli tomu "brousit", zjemňovat, modelovat Ježíšem a jeho Duchem, Duchem, který přebývá ve mě, v každém z nás?

Kéž nám Maria, Královna apoštolů, a svatí Petr a Pavel svými modlitbami vyprosí, abychom si navzájem byli průvodci a oporou při setkání s Pánem Ježíšem.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Autor: papež František

Témata: autorita Král Ježíš, království Boží

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 8,5-8.14-17; Žalm Žl 66,1-3a.4-5.6-7a.16+20; 1 Petr 3,15-18
Jan 14,15-21

Lze vůbec docenit Ježíšovo zaslíbení, že těm, kdo uvěřili, dá svého Ducha utěšitele, který je nikdy neopustí? Existuje ve světě plném nejistot a změn něco takto jistého? Něco, co je pro člověka a zároveň to na člověku nestojí? Svět hmatatelných jistot, vyjádřených v číslech pojistných prémií a finančních výnosů, se může zhroutit v několika vteřinách. Boží věrnost ale neporazí a nezničí ani nevěrnost těch, kdo mu mají být věrni. O tom svědčí dvě tisíciletí historie křesťanství. Jde jen o to, jestli člověk o tak neviditelný a nezachytitelný dar, jakým je dar Ducha, vůbec stojí. Duch svatý nám totiž nedává Boží moc a sílu k dispozici, ale přetváří nás v ty, kdo se Bohu k dispozici dávají. Kdo se bojí, že Bůh bude proměňovat jeho život, musí se držet od Ducha Božího v uctivé vzdálenosti. Ale moudrost by v takovém postoji nebyla žádná.