Lev XIV. papež | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
Těla a krve Páně - C/ Angelus - papež Lev XIV. (Buďme nositeli jednoty a pokoje, ve sdílení a lásce)

Dnes se v mnoha zemích slaví slavnost Těla a krve Páně, Corpus Domini, a evangelium vypráví o zázraku rozmnožení chlebů a ryb (srov. Lk 9,11-17).

Ježíš, aby nasytil tisíce lidí, kteří přišli, aby mu naslouchali a prosili jej o uzdravení, vyzývá apoštoly, aby mu přinesli to málo, co mají, požehná chleby a ryby a přikáže jim, aby je rozdělili mezi všechny přítomné. Výsledek je překvapivý: nejenže každý dostane dost jídla, ale ještě hojně zbylo (srov. Lk 9,17).

Zázrak, kromě svého zázračného účinku, je „znamením“ a připomíná nám, že Boží dary, i ty nejmenší, rostou tím více, čím více jsou sdíleny.

Při čtení tohoto příběhu v den Božího těla však přemýšlíme nad ještě hlubší skutečností. Víme totiž, že v základech každého lidského sdílení je jedno větší sdílení, které mu předchází: Boží sdílení s námi. On, Stvořitel, který nám dal život, aby nás spasil, požádal jednu ze svých stvořených bytostí, aby mu byla matkou, aby mu dala křehké, omezené a smrtelné tělo, jako je naše, a svěřil se jí jako dítě. Tak plně sdílel naši ubohost a rozhodl se, že k našemu vykoupení použije právě to málo, co jsme mu mohli nabídnout (srov. Nicola Cabasilas, La vita in Cristo, IV, 3).

Pomysleme, jak je krásné, když někomu dáme dárek – třeba malý, podle našich možností – a vidíme, že ten, kdo jej dostává, jej ocení; jak jsme šťastní, když cítíme, že i přes svou jednoduchost nás ten dar ještě více spojuje s těmi, které milujeme. V Eucharistii se mezi námi a Bohem děje právě toto: Bůh přijímá, posvěcuje a žehná chléb a víno, které klademe na oltář spolu s obětí svého života, a proměňuje je v Tělo a Krev Kristovu, oběť lásky za spásu světa. Bůh se s námi spojuje tím, že s radostí přijímá to, co mu přinášíme, a zve nás, abychom se s ním spojili tím, že s toutéž radostí přijímáme a sdílíme jeho dar lásky. Tímto způsobem – říká sv. Augustin – „stejně jako se zrnka pšenice shromážděná dohromady […] stávají jedním chlebem, tak se také v jednotě lásky tvoří jedno Kristovo tělo“ (Sermo 229/A, 2).

Nejdražší, dnes večer se zúčastníme eucharistického procesí. Společně budeme slavit mši svatou a poté se vydáme na cestu, při které poneseme Nejsvětější svátost ulicemi našeho města. Budeme zpívat, modlit se a nakonec se shromáždíme před bazilikou Santa Maria Maggiore, abychom prosili o Boží požehnání pro naše domovy, naše rodiny a celé lidstvo. Ať je tato slavnost jasným znamením naší snahy být každý den nositeli jednoty a pokoje mezi sebou, ve sdílení a lásce, počínaje od oltáře a svatostánku.