3/ Velikonoční vigilie 3

Komentář k liturgii Velké noci

1. Před svěcením ohně:
Bratři a sestry, sešli jsme se k oslavě Kristova zmrtvýchvstání a také proto abychom svým způsobem prožili své vzkříšení k novému životu .
Celá dnešní liturgie je naplněna paradoxy:oslavujeme noc i den, tmu a světlo. Nyní máme před sebou oheň- naznačuje nesmírnou Boží lásku, která plane i uprostřed temnoty a dává teplo, světlo a život. Oheň je však symbolem i smrti a očisty.To všechno se nyní střetává v jednom symbolu: smrt i život, trest i láska.Začíná nové stvoření, člověk povstává z temnoty!


2. Po zapálení svíce
Jsme uprostřed noci či na jejím začátku. Noc symbolizuje temnotu hříchu i smrti. A náhle je od ohně zažehnut plamének velikonoční svíce,která symbolizuje Krista.
KRISTUS VSTAL Z MRTVÝCH!
Povstal z plamenů podsvětí, z temnot noci, aby zářil svou láskou i nám na cestu.
Pojďme nyní za ním On je náš maják a vstupme do potemnělého chrámu, který je podoben spíše hrobu. Stejně tak vstupujeme do světa bez lásky.


3. Po druhém zvolání světlo Kristovo - u vchodu
Nyní si rozsvítíme svíčky od paškálu a stejně tak rozžehněme plamének ve svém srdci od Krista. a tento plamének předejme i dál na znamení, že si vzájemně podáváme lásku i světlo víry.
Společně tak rozsvítíme temný svět kolem nás. Tam kde je opravdové společenství bratří a sester tam je světlo a teplo lásky.
Temnota ustoupila, den Páně se přiblížil - choďme v jeho světle.


4. Před exultet
Nyní uslyšíme chvalozpěv nového života exultet. V něm je opěvována noc na jejímž pozadí vzchází světlo. Oslavujeme přechod lidstva přes vody Rudého moře, přes Ježíšovu krev, přes vody zla. Nyní jme na počátku nové země!


5. Po exultetu
Následující čtení odhalují Boží plán s člověkem. Člověk prochází etapou stvoření, pádu do hříchu a vysvobození z jeho moci, aby nakonec dostal nové srdce a nového ducha. Srdce Kristovo a Ducha Božího.


6. 1. čtení - komentář:
Zvěst o stvoření není historickou ani vědeckou zprávou. Spíše je zde naznačeno: člověk vzšel ze země, je pouhým prachem, lidskou důstojnost mu dává až Boží Duch.
A ikdyž ho člověk hříchem ztratil a stal se opět jen pomíjivým prachem země, Bůh s ním nadále má své plány.


7. 3. čtení - komentář:
Bůh ve svém plánu spásy počítá s naším přechodem, mnohdy velmi obtížným: z otroctví sebelásky k novému svobodnému životu. Izraelité jsou předobrazem toho co se děje právě dnes.


8. 7. čtení - komentář:
Ezechielovo slovo nepromlouvá nyní jen k rozptýleným Židům, ale i k nám: byli jsme rozptýleni pro svou nevěrnost Božímu zákonu. Ale Bůh ví jak je těžké poslouchat nařízení a předpisy. Proto nám dává svůj zákon - živý zákon lásky do srdce. Mění to naše srdce za srdce Ježíšovo, které bije i uprostřed Jeho těla uprostřed nás všech, uprostřed církve.


9. Po modlitbě po gloria
Starozákonní čtení nám předpovídalo budoucí spásu. List Římanům nám ji už ohlašuje: jestliže jsme s Kristem byli ponořeni do smrti a temnoty, jeho láska nás vyvede k novému životu.



Dodal Pavel Šimák