Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty N Nebe, věčný posmrtný životNaděje na věčný život - rekolekce ve Vatikánu (9. 3. - 14. 3. 2025) 08. V Božích očích má každé gesto lásky nekonečnou hodnotu, všechno se u něj stává věčným

08. V Božích očích má každé gesto lásky nekonečnou hodnotu, všechno se u něj stává věčným

8. Žít víc
(Čtvrtek 13. března, 9:00)

Ježíš nabízí věčnost jako dar, který je třeba přijmout, nikoli jako dobro, které má být získáno. Příběh bohatého mladíka v synoptických evangeliích ukazuje rozdíl mezi těmi, kdo hledají věčný život jako odměnu, a Kristovou výzvou, aby se vzdali všech jistot a následovali Jej. Mladý muž, který se nedokáže odpoutat od svého bohatství, odchází smutný. Petr se pak ptá, co obdrží ti, kteří všechno opustili, a Ježíš slibuje věčný život těm, kdo se mu zcela svěří.

Těžkost odpoutání se se týká nás všech: bojíme se vzdát se toho, co je pro nás drahé, i když nás k tomu nutí sám život. Ježíš nás zve, abychom tento přechod předjímali, čímž se věčnost stane již přítomnou skutečností. Příklad Chiary Corbelly Petrillo, která s důvěrou čelila své nemoci, ukazuje, že již na této zemi je možné žít plně s Bohem. Nejde o záležitost odříkání, nýbrž o intenzivní život bez falešné jistoty.

V Janově evangeliu je Ježíš popsán jako pastýř, který vodí své ovce na hojné pastviny. Jeho hlas nabádá člověka, aby vyšel z ohrady strachu a našel skutečný život. Tato hojnost se projevuje rozmnožením chlebů: to, co se zdá nedostatečné, se stává hojností v Ježíšových rukou. Zástup však tento zázrak nechápe, hledá jen hmotný chléb a nechápe znamení hlubšího pokrmu.

Ježíš zjevuje, že pravým chlebem života je on sám. Jíst jeho tělo a pít jeho krev znamená účastnit se jeho života a přijímat jeho existenci za svou. Eucharistie není jen rituál, ale proměňující spojení s Kristem. Jan, místo toho, aby mluvil o jejím ustanovení, zdůrazňuje umývání nohou a dává důraz na to, že pravé uctívání se projevuje ve vzájemné službě.

Věčnost není vzdálená iluze, ale realita, která se v našich životech uskutečňuje, když se naučíme s důvěrou obětovat i to málo, co máme. V Božích očích má každé naše gesto lásky nekonečnou hodnotu: všechno se může stát věčným.


Shrnutí meditace kazatele papežského domu P. Roberto Pasolini OFMCap
Překlad Martin Jarábek
Se svolením převzato z webu Slovenské sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Středa 28. 10. 2026, Svátek sv. Šimona a Judy

Ef 2,19-22;

Komentář k Lk 6,12-19: Náš Pán si vyvolil svých Dvanáct po noci, kterou strávil v modlitbě. Dokážu s Ježíšem bdít a modlit se za nástupce apoštolů, za biskupy v mé vlasti?

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2026) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…