Bůh je sám v sobě dialogem, sám v sobě společenstvím. - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventDelší texty Advent víry /Karl Rahner/

Advent víry /Karl Rahner/

(Mt 11,2-10)

Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší."

Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou (přece) v královských palácích. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.'"

Jana Křtitele si připomínáme v adventní době. Sem, do našeho adventu, se hodí. Není snad náš život ještě adventem, vírou, očekáváním, trpělivostí a touhou po tom, co není hmatatelné? Nemusíme my křesťané stavět domy pro to, čeho se "pouze" nadějeme a v co věříme? Zda nemusíme často, chceme-li být opravdovými křesťany, nechat s Boží bláhovostí uletět pozemského vrabce v hrsti ve prospěch holuba na střeše nebes: pro nebeské království se vzdát peněžních výhod, tělesných požitků, brutálního vymáhání práva, ach, v zájmu toho nebeského království, které žádné oko nevidělo?

Do tohoto adventu očekávání, co teprve má přijít, se hodí Jan Křtitel dnešního evangelia. Je tím, čím my máme být v našem adventu trvajícím po celý život. Sedí v žaláři. Byl natolik pošetilý, že i vůči státnímu vladaři prohlašoval pravdu. Jak je možno jednat tak málo reálně politicky! Sedí. Stalo se mu tak po právu. A nikdo ho nedostane ven. Jeho přátelé nezorganizují žádné povstání. Na to jsou to příliš malí lidé, zaujatí jen teologií a málo přizpůsobiví praktickému životu (tak se to alespoň jeví). A i Bůh ponechává sedět svého kazatele o pokání. Zdá se, že i on straní silnějšímu. A přece - koná zázraky prostřednictvím svého Syna. Ale - je to k smíchu nebo pláči? - na základě těchto zázraků se obrátí několik málo chudáků, z nichž, jak se zdá, má nebeské království malý zisk. Tyto zázraky však neosvobodí svatého proroka, oficiálního předchůdce a pokrevního příbuzného toho, jenž tyto zázraky koná. Zůstává ve vazbě, dokud není "zlikvidován".

Není lehké sedět bez naděje ve vězení jako odepsaný prorok, čekat na jistou smrt a zajímat se přitom o zázraky, které jemu samému nepomohou.

Avšak Jan Křtitel není třtina, větrem ve světě se klátící. Navzdory všemu věří. Je prorok, který připravuje stezku Bohu, také a především ve svém vlastním životě a srdci. Prorok, jenž připravuje stezku tomu Bohu, který podle lidských představ potřebuje tak dlouhý čas, než se projeví a nepospíší si ani, když jeho prorokovi hrozí zmar, tomu Bohu, o němž se zdá, že se dostaví teprve tehdy, když je příliš pozdě. Jan Křtitel ví, že Bůh ještě vždy dostává zadostiučinění, že vyhrává tím, když prohrává, že je živý a oživuje tím, že sám je zabíjen, že představuje budoucnost, o níž se zdá, že žádnou budoucností není. Jedním slovem: Jan Křtitel má víru. Nedospěl k ní snadno. Jeho srdce bylo zahořklé a jeho nebe zastřené. Otázka tohoto srdce zní trochu utrápeně: Jsi ten, který má přijít? Ale tato otázka je položena správnému respondentu, Bohu, který je člověkem. §k§V modlitbě§o§ je možno ukázat Bohu i své třesoucí se srdce, které téměř již není funkční a neví už ani, jak dlouho mu ještě vystačí síly. V srdci, které se modlí, zůstává vždy víra, jež dostává dostatečnou odpověď: Jděte, a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte ... a blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší, i když sedí osamocen ve vězení.

Po celou dobu života prožíváme advent, neboť my křesťané očekáváme toho, který má ještě přijít. Teprve pak nám bude dáno za pravdu. Předtím se však zdá, že má pravdu svět. Oni se budou smát a vy budete plakat, pravil Pán. My též sedíme v žaláři: ve vězení smrti, nezodpovězených otázek, vlastní slabosti, vlastní ubohosti, tísně a tragiky života. Živí se z toho nedostaneme. Avšak poselství naší víry a naší modlitby chceme každý den podávat vstříc tomu, který přijde tam odtud soudit živé i mrtvé. Toto adventní poselství se vždy navrátí s odpovědí: Hle,přicházím, a blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší.


Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm 8; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval.
Další text k zamyšlení na toto téma:
„Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“
Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého.
https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(16. 6. 2019) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Slavnost Nejsvětější Trojice

(14. 6. 2019) Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh -...

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích
(13. 6. 2019) Brzy budou prázdniny a kostely budou otevřeny i pro náhodné kolemjdoucí, trávící v našem okolí třeba dovolenou....

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2019) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019
(12. 6. 2019) Pozvání na mezinárodní konferenci ke 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka, kterou bude pořádat Výbor pro...

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

(11. 6. 2019) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum...

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou
(7. 6. 2019) Dne 23. května předal prorektor prof. Jan Royt doc. Aleši Opatrnému během slavnostního zakončení akademického roku Te...

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání
(7. 6. 2019) Seznamuje malé čtenáře a čtenářky s tím, kdo je Ježíš, co je na jeho příběhu nejdůležitější a jak z toho žije...