Biskup a marnotratný kněz

Sestra Briege McKenna vypráví:

Jednou během kněžských rekolekcí, které vedla, ji jeden z kněží poprosil o modlitbu. Když se s ním modlila, viděla v duchu Krista, jak klečí na nerovné cestě, drží kněze za ruce a říká mu: "Roberte, musíš odpustit sám sobě. Já jsem ti odpustil. Navrať se ke mně. Vzpomeň si na příběh o marnotratném synu. Tos´ byl ty. Čekám, až se ke mně vrátíš. Odpusť sám sobě a znovu se ke mně vrať. "

Když mu řekla, že mu Pán odpustil, sesypal se a řekl jí svůj příběh. Kdysi způsobil veliké pohoršení, které ho přimělo opustit jeho farnost. Po nějaké době poznal svou chybu, ale zoufal si a nevěřil v odpuštění, obzvláště ne biskupovo. Tak uplynul celý rok, až si pak jednoho dne přečetl příběh marnotratného syna a dostal odvahu za biskupem jít. 

Takhle svůj příběh vypráví on sám: "Biskup seděl u svého psacího stolu. Vstal, obešel stůl a objal mě. Řekl mi jako otec synovi: 'Roberte, vezmu tě zpátky. Ježíš ti odpustil a také já ti odpouštím. Ale chci od tebe jednu věc. Chci, aby ses zúčastnil rekolekcí sestry Briege, a chci, aby ses u mě po rekolekcích zastavil a řekl mi, jaké to bylo. Pak tě dám do farnosti."

Tenhle muž stejně jako marnotratný syn přišel k rozumu a v pokání se navrátil k Bohu. Zakusil také něžné otcovství svého biskupa. A závěr sestry Briege?

"Musíme se modlit, aby každý kněz a každý biskup měl srdce otce a uměl rozlišit, jak kterou situaci v lásce řešit."

Se svolením zpracováno podle knihy:
Bůh ukrytý v příbězích, James A. Feehan,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno