Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

Navigace: Tematické texty P PráceDelší texty k tématu práce Bolest (Pavel Křivský)

Bolest (Pavel Křivský)

Práce v lásce, práce ve světle přináší bolest. Bolest je naším stálým průvodcem, utrpení bude ještě dlouho integrující součástí lidského života. lidé se uhýbají bolesti a obyčejně ji chápou jako něco záporného, něco temného, co vyrušuje z běžného pohodlí. Bolest vždy připomíná neznámé hodnoty. Bolest je tu vždy, aby upozornila, že naše hledání musí být neustálé. Bolest odstraňuje chyby, pozvedá mysl z konservatismu a pohodlí a povznáší ji k vyšším cílům. Bolest musíme chápat ne fyziologicky, ale metafyzicky a eticky.

My vidíme při bolestech a utrpení jen tělesnou stránku, jen tělesné následky, ale zapomínáme na vyšší smysl bolesti. Bolest vidíme jen z úzkého hlediska, jen z jedné stránky. Je potřeba objevit celou šíři bolesti a její funkce. Zamysleme se nad svými bolestmi, co pro nás znamenaly. Jaký jsme měli vztah k bolesti? Jistě naše chápání bolesti bylo jen povrchní a vnější a nedovedli jsme z ní vytěžit to, co nám mohla přinést. Březina uvádí několik pohledů na bolest. Je to především bolest touhy, která provází lidstvo po staletí a žene lidstvo k tomu, aby zvedalo ruce své k lepším hodnotám. Touha nenaplněná, neuskutečněná působí bolest a tato bolest pohání lidstvo, aby po staletí nezoufalo nad svými neúspěchy, nad svými neuskutečněnými sny, ale aby stále hledalo a stále usilovalo a neúnavně pracovalo k naplnění neuskutečněné touhy.

Bolesti lásky jsou dalším videm utrpení, bolest působí láska nenaplněná, neuskutečněná. Tato bolest lásky žene člověka, aby stále usiloval o to, aby láska byla naplňována, aby se nespokojila s polovičatostí. Je to tvůrčí bolest, která působí, aby láska nezploštěla a nezpovrchněla, aby láska byla tím, čím býti má.

Bolest je bdělá spolupracovnice, která zajišťuje, aby nebylo něco zanedbáno, abychom se nedali uklidniti nějakými úspěchy, abychom se neoddali marné a ješitné spokojenosti, že jsme dosáhli určité mety.

Bolest vzniklá z nepochopení je dalším naším průvodcem. Nedaří se nám všechno, jak bychom chtěli, není všude takové pochopení, jak bychom předpokládali, naši bratři a sestry nejdou tak rychle, jak bychom ve svém nadšení očekávali. Není možné, abychom chodili kolem těchto skutečností jenom povrchně, abychom soudili nebo abychom ukvapeně usilovali o uskutečnění svých plánů. Tvořivá bolest nás musí v tomto ohledu doprovázet.

Existuje bolest nad tím, že se lidé připravují o skutečné hodnoty, o skutečný život a právě z takové bolesti roste síla, která otevírá možnosti další práce.

(Pavel Křivský: Ars bene vivendi, Praha 1992 /Soukromý tisk - podle záznamů členů a členek "Kruhu"/, s.13)


Témata: Práce

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25. 12. 2025, Slavnost Narození Páně, V noci

Iz 9,1-3.5-6; Tit 2,11-14

Komentář k Dar je víc než jakákoli slova. Bůh promluvil tím, že nám dal svého Syna! Podstatou Trojice je vzájemné darování. Já mám být jejím obrazem. A rozdávat se; v rodině, v církvi.:

Zdroj: Nedělní liturgie

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme:

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život

Papež LEV XIV. o knížce, která ovlivnila jeho duchovní život
(19. 12. 2025) Inspirace a pomoc i pro náš život ve třetím tisíciletí.

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...

Srdce je symbolem celé naší lidskosti, syntézou myšlenek, pocitů a tužeb...
(18. 12. 2025) Každý z nás máme „srdce“, ba dokonce můžeme říci, že jsme srdce.