Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Navigace: Tematické texty K Křížové cestyRůzné křížové cesty Chci- mohu

Chci- mohu


1. Ježíš je odsouzen
Ježíš je odsouzen. Ne za krádež, ne za
vraždu. Nevinně. Neobhajovali ho výřeční
advokáti, ale co víc- neobhajoval se ani on
sám. Divné, že? Když obviňuje někdo nás, hned
se bráníme. A jak horlivě!
Odpusť nám, Pane, když někoho odsuzujume a
nauč nás, pokud jde o věci osobní, abychom
dokázali mlčet.

2. Ježíš přijímá kříž
Ježíš přijímá kříž a nenadává, nestěžuje
si. Úžasný důkaz toho, že je možné nést kříž
mlčky.
Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme přijmout
každý kříž, který nám nabízíš. Ať pochopíme,
že právě bolest může být projevem lásky.

3. Ježíšův první pád
Kristus upadl. A zase se zvedl a šel dál.
Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme
uskutečňovat slova: Chci a proto mohu.

4. Ježíš se setkává s Marií
Maria se setkává se synem. Nebyl čas na
nějaká slova, stačil jistě pohled z očí do
očí. Lidé, kteří se mají hodně rádi, si toho
moc říkat nemusejí.
Odpusť nám, Pane, že často moc
diskutujeme, místo abychom víc milovali.

5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž
"Neste břemena jeden druhého, abyste
naplnili zákon Kristův."
Je to jasné. Ale člověku se nechce, váhá,
přešlapuje, počítá, co by musel dát a co by
dostal. Co bychom dělali na místě Šimona z
Cyreny? Nesli bychom ochotněji Kristův kříž,
když kříž svých bližních se nám nést nechce?
Asi těžko.
Odpusť nám, Pane, že často moc
diskutujeme,místo abychom víc milovali.

6. Veronika podává Ježíši roušku
Podaná rouška. Měl tento projev Veroničina
soucitu vůbec význam v průběhu křížové cesty?
Jistě měl. Byl to jasný a prostý důkaz víry.
Odpusť nám, Pane, náš strach přihlásit se
rozhodně k Tobě. Dej nám sílu, ať svým
životem říkáme: Jsem tady, věřím, jsem
ochotný dokázat Ti svoji lásku.

7. Ježíš padá podruhé
Král padá do špíny opovržení a nenávisti.
Lidská neláska ho opět srazila k zemi. My
klesáme také. Následkem své nedůstojnosti,
lenosti.
Odpusť nám, Pane, naše pád a pomoz nám
vstát.

8. Ježíš a plačící ženy
Všichni lidé na celém světě ať jsou mladí
nebo staří, bohatí nebo chudí, pláčou. Pláčou
z radosti, ze vzteku, ze žalu.
Dej, Pane, ať se nestydíme za soucit a
dej, ať na druhé straně nejsme příliš
citliví. Prosíme Tě o dar rozvahy, rozumu a
odvahy.


9. Ježíš padá potřetí
Král chudých padá znovu. Je člověkem
opravdu do detailu, není ušetřený ani tělesné
slabosti.
Pane, dej ať věříme, že jen málo
vítězství je získáno silou, ale většina
naopak takovými zbraněmi, jako je sebezápor,
pokora, obětované utrpení.

10. Ježíši berou šaty
Chudému z nejchudších vzali i šaty. Svět
dal na svoji misku vah mnoho: ponížení, rány
důtkami, kříž. Ale Kristova miska vah klesla
níž. Vždyť závažím je zde láska.
Pane, pomoz nám být chudými, ať nelpíme na
majetku, slávě, úspěchu.

11. Ježíše přibíjejí na kříž
Naučili jsme se slovo "bolest" skloňovat
ve všech pádech. Naše úmrtní oznámení
začínají slovy: S bolestí v srdci oznamujeme
všem... Co bolelo Krista víc při přibíjení na
kříž? Rozbité tělo nebo rozdrcené srdce?
Pane, dej, ať jsme ochotni dát všechno
svoje utrpení za vítězství Církve.

12. Ježíš na kříži umírá
Smrt. Konec nebo začátek? Pro křesťana
konec na zemi, ale začátek setkání s Otcem.
Pane, prosíme o síly v hodině smrti. Ať
místo strachu nastoupí radost z těšení se na
setkání s Tebou.
13. Ježíš je položen do klína své Matky
Ježíš je položen do klína své Matky. Do
téhož klína, na kterém ho chovala, když by
malý.
Prosíme Tě o to, Pane, abychom mohli
jednou umírat uprostřed svých bližních.

14. Ježíš je uložen do hrobu
Dav mu volal: "Hosana", potom: "Ukřižuj!"
Pár nejbližších ho nyní pohřbívá. Bez obřadu,
tajně. I to je smutná předehra, skládající se
z bolestí a útrap, předehra k velkolepému
vítězství.
Dej, Pane, ať zde na zemi překonáme
všechny překážky a jednou se s Tebou setkáme.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 23,1-6; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5.6; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Nelze přehlédnout, že Pán Ježíš vidí potřebu odpočinku a sám navrhuje unaveným učedníkům „dovolenou“. Bůh je přítelem odpočinku! Zavedení sedmého dne jako dne odpočinku není náhodné, je to Boží přikázání. Je to den, kdy máme slavit a děkovat za dary, které jsme během práce užívali a ze kterých nyní žijeme. Možná dnes potřebujeme nově definovat sami sobě, jak takový čas prožít, aby vedl jak ke zotavení těla, tak i zotavení duše, ale i rodiny, vztahů a sebe sama. Ale ani zde nesmíme být tvrdí tak, že bychom přestali vidět lidi okolo nás. Je tedy třeba moudře rozlišit, kdy má člověk nasadit síly, i když je unavený a má právo na odpočinek, a kdy je možné poslat potřebné za jinými nebo jejich žádost odložit na později a sami „vypnout“, být s rodinou, být s Bohem nebo sami se sebou.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)