Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

Navigace: Tematické texty M MariaDelší texty Čím víc budeme patřit Kristu, tím víc budeme v souladu s Marii

Čím víc budeme patřit Kristu, tím víc budeme v souladu s Marii

Maria není cesta. „Maria není prostřednice, ale monstrance.. Křesťan jde k Otci skrze Syna ve svatém Duchu. Takový je řád“ (P. Doncoeur). Mezi Synem a jeho matkou je však příliš dokonalý a úplný souhlas, takže nemůže vidět Ježíše bez Marie nebo růst v Kristu a zároveň nerůst v intimním spojení s Marii.

Mariánská úcta tedy nutně doprovází naše pokračující vtělování v Krista. Čím víc budeme patřit Kristu, tím víc budeme v souladu s Marii, šťastni a užaslí nad Mariiným bytím.

Uvažujeme-li takto, vidíme, že mariánská cesta není fakultativní. Nemáme-li k Marii synovský vztah, je to proto, že nemáme správný vztah k jejímu Synovi, že nejsme bratry, údy jejího Syna. Náš křest nás s ním spojil, prožívaná věrnost k tomuto křtu způsobí, že z našeho srdce vytryskne synovská vděčnost. Vděčnost k té, jejíž „ano“ umožnilo velkou radost Slova, učiněného tělem. A my pak budeme povzneseni touž vděčností, touž hrdostí, kterou pociťoval Pán, když myslel na Mariinu lásku.

Až budeme opravdu spojeni se Synem, budeme sdílet všechny jeho starosti, všechny jeho něžné city a zcela přirozeně jeho úplný soulad s Marii. To je to, co znamenají slova: K Marii skrze Ježíše.

Stejně musíme rozumět slovům: K Ježíši skrze Marii. Ještě nepřijatelnější je totiž myšlenka, že bychom se mohli na chvíli zastavit u Marie, aniž bychom byli bezprostředně u Ježíše, Maria je totiž pouze jeho dokonalou nositelkou, dokonale průhledným svatostánkem. Dokonale přetvořeným v týž obraz. Není prostřednictví u Něho, ale skrze Něho, s Ním a v Něm.


/V pozn./ Kdyby byl Pán neměl za matku Marii, nebyl by poznal všechnu slast lidské něžnosti a radost z dokonale čisté a dokonale svobodné náklonnosti. Nebyl by věděl, co je pravý polibek, pravé pohlazení, pravý úsměv a všechna moc a síla štěstí, které tkví ve vzájemné lásce.


(Louis Evely: Krédo, Grantis, Ústí n. Orlicí 1997, 117)


Autor: Louis Evely

Témata: Maria | Vděčnost

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.