Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Činit svobodu hmatatelnou

Činit svobodu hmatatelnou

Kristus ve svém životě, svých výrocích a svém jednání stanovil měřítka. Tomu, kdo v něho věří a chce ho následovat, řekl: "Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší.." (J 14,12). Křesťanství a víra jednotlivého křesťana se musí měřit na tomto příslibu. Protože ten, kdo se cítí být přijímaný Bohem, může i sám přijímat druhé. Kdo sám žije z odpuštění, jak by mohl druhému odpuštění odepřít? Kdo sám od Boha není odsouzen, jak může odsuzovat jiné? Kdo ví, že ho Bůh - navzdory všem slabinám - snáší, jak může být netolerantní, pohrdat svobodou svědomí, rýpat se v chybách druhých, bez rozmyslu odkrývat jejich slabiny, zneužívat jejich selhání? Jak může ten, komu je darován "chléb života", sám zůstat lhostejný, když bližnímu chybí chléb k přežití? Jak může tento svět ničit, plenit, bořit, když věří v dokonalost stvoření?

Pro mnoho lidí jsou křesťané, jejich život a jednání, tou jedinou "biblí", kterou mohou číst. Právě na nich musí být patrná spása, skrze ně zakusitelné osvobození (proto se k tomu ještě podrobněji vrátíme v dopisech 15 a 16 "Křesťanský život" a "Křesťan a doba").

Bůh poslal svého syna a Ježíš posílá nás: "..přinášet chudým radostnou zvěst...vyhlašovat zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku...."

Chlapec vypouští svého papírového draka a nechává ho stoupat. Zda drak skutečně vzlétne do výšky, to nezáleží jenom na jeho konstrukci a na větru: důležitá je taky šňůra.

Představme si, že by si ten papírový drak řekl: "Už se mi nechce být pořád přivázaný na šňůře toho chlapce. Osvobodím se. Chci si sám určovat, jak vysoko budu létat." - Stačilo by pár vteřin, a drak by se místo stoupání do výšky rozbil o zem. Takový je konec všeho vyhroceného "sebeurčení". - Existuje řada podobných příkladů; let draka je možný jenom díky ukotvení.

Zní to velmi paradoxně: svoboda souvisí s poutem. Bez pouta to nejde. Máme však svobodu si to pouto zvolit. Láska je jediné pouto, které nečiní nesvobodným. Naopak hledá stále těsnější pouto.

Bůh je láska. Pouto s ním znamená povzbuzení, oporu, jistotu, lidské dovršení.


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.