Neexistují překážky,  které by láska našeho Spasitele nedokázala překonat. - archív citátů

Navigace: Tematické texty M ModlitbaKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Čas pre Boha (Jacques Philippe)

Citáty z knihy: Čas pre Boha (Jacques Philippe)

Poznamenáváme, že mezi křesťanskou spiritualitou a spiritualitami, které se inspirují filozofií nekřesťanské Asie, existuje další podstatný rozdíl: cílem jejich duchovní cesty je ve skutečnosti velmi často buď absolutizování vlastního Já, anebo jistý druh rozplynutí se ve velkém Všem, odstranění utrpení potlačováním touhy a ztrácení individuality. Konečným cílem křesťanského modlitebního života je však něco celkem jiného: proměna v Bohu, který nám stojí tváří v tvář, a oboustranné sebeodevzdání v lásce. Jde o hluboké spojení, které však respektuje odlišnost osob právě proto, aby v něm mohlo dojít ke vzájemnému obdarování v lásce. (8, pozn.)


Nesmíme připisovat metodám a cvičením příliš velkou cenu, i když nám mohou pomoci, neboť bychom tím zaměřovali modlitbu víc na sebe než na Boha. (9)


Kdo vytrvá v důvěře, dostane nekonečně víc, než se odváží prosit nebo doufat. Ne proto, že si to zaslouží, ale proto, že to Bůh slíbil. (13)


Kdo se rozhodne pro modlitbu srdcem, musí se na prvním místě snažit o věrnost. Není důležité, aby modlitba byla pěkná a úspěšná, bohatá na hluboké myšlenky a pocity, ale především aby byla vytrvalá a věrná. Není třeba se zaměřovat nejdříve na kvalitu modlitby, jak bychom to mohli vyjádřit, ale na věrnost v modlitbě. Kvalita bude ovocem věrnosti. (13-14) ...
Zatím si zapamatujme jedno: je lepší se modlit skromně, ale pravidelně a věrně, než se modlit vzletně, ale zřídka. Jedině věrnost umožňuje, aby život v kontemplativní modlitbě přinesl všechnu svou zázračnou plnost. (14)


Člověk čistého srdce není podle evangelia ten, kdo nemá žádný hřích a nikdy si nemá co vyčítat, ale ten, kdo má ve všem, co dělá, upřímný úmysl zapomenout na sebe, aby se líbil Bohu a žil pro něho, ne pro sebe. (14) ...
Pravá láska je čistá v tom smyslu, že nesleduje vlastní zájem, ale jediným jejím cílem je potěšit milovanou bytost. (14-15)


Modlitba mi dá milost prožívat o mnoho plodněji každý
okamžik mého života. (22)


Jestliže se věnujeme Bohu, Bůh se postará o naše věci lépe než my. (24)


Duše se od sebe odlišují mnohem víc než tváře. Vztah každé duše k Bohu je jedinečný, a v důsledku toho i její modlitba.
... Každý věřící má ve svobodě a na podnět Ducha svatého objevit, kterou cestou ho chce Bůh vést. (35)


V modlitbě srdcem je nejdůležitější pasivní složka. Je třeba méně dělat a více se vystavit Božímu působení. ...Někdy je dokonce nevyhnutelné přerušit naši činnost, aby v nás mohl svobodně působit Bůh. (41)
Odevzdejme svou ubohost Božímu působení a naše modlitba bude mnohem cennější než ta, s kterou bychom byli my spokojeni! Sv. František Saleský se modlil takto "Jsem jen poleno, hoď ho do ohně!" (42)


Ale existuje další forma Boží přítomnosti, která je pro kontemplativní život velmi důležitá: Boží přítomnost v našem srdci. (5O) ...
Je pravda, že lidské srdce je propastí bídy a hříchu. Ale ještě hlouběji je Bůh. (52)


Meditace má i svá úskalí; může se stát spíše cvičením rozumu než srdce a člověk může být někdy více soustředěný na úvahy o Bohu než na Boha samého. Může ho upoutat činnost vlastního ducha, protože v ní nachází určitý požitek. (75)


Pokud je naše modlitba ještě příliš "v hlavě", pokud spočívá především ve vlastní aktivitě ducha, roztržitost nás ruší, neboť když je člověk roztržitý, již se nemodlí. Ale jestliže z milosti Boží přejdeme do hlubší modlitby, jestliže se naše modlitba stane spíše modlitbou srdce, pak nás roztržitost již tolik nevyruší: duch může být trochu roztržitý (a v podstatě bude vždy provázen určitým plynutím myšlenek), ale to nebrání srdci modlit se.
Správnou odpovědí na problém roztržitosti tedy není větší soustředěnost ducha, ale intenzivnější láska v srdci.

(Jacques Philippe: Čas pre Boha Vydavateĺstvo Serafín, Bratislava 1993, 82)


Témata: Modlitba

Čtení z dnešního dne: Pátek 9. 12.

1. čtení - Iz 48,17-19; Evangelium - Mt 11,16-19

Komentář k Iz 48,17-19: Je i na nás, abychom se poučili ze zkušenosti minulých generací. Hospodinovo slovo je totiž příslibem pro jednotlivce, ale i pro uzdravení celé společnosti.


Zdroj: Nedělní liturgie

Jak Bůh ohlašoval Vánoce ve Starém Zákoně

Jak Bůh ohlašoval Vánoce ve Starém Zákoně
(8. 12. 2022) Dávno předtím, než se odehrál vánoční zázrak, zjevil Bůh jeho důležité momenty několika svým prorokům. Patří…

Ježíš se rodí na svět i skrze nás

Ježíš se rodí na svět i skrze nás
(6. 12. 2022) Obrácení znamená začít žít jako Maria. Je tak uchvácena a  přemožena životem, který roste v jejím těle, že si…

Polarizace není katolická, snažme se o harmonii

(1. 12. 2022) Polarizace není katolická. Katolík nemůže myslet „buď-nebo“ a vše redukovat na polarizaci. 

Mikuláš (6.12.)

Mikuláš (6.12.)
(1. 12. 2022) Mikulášova velikost byla v jeho každodenní dobrotě a laskavosti. (Benedikt XVI.)

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2022) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2022) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…