Citáty z knihy: Nebojme se pravdy (Jan Pavel II.)

Dnes se pokoušíme budovat svět pouze pro nás samé a zapomínáme na Stvořitele, jeho plán a láskyplnou prozřetelnost. Ale dříve nebo později musíme pochopit, že opomíjení Boha a přetrvávající lhostejnost k jeho smrti urychluje zánik člověka a celé civilizace.

…
Život je zázrak, jejž myšlenka, věda ani umění nemohou nikdy vyjádřit. Ať se jakkoli snažíme ho pochopit, skrývá v sobě vždy něco tajemného.

Víra v něm přesto dokáže uchopit, i když z nekonečné vzdálenosti, transcendentní zdroj. Ten čerpá z tajemství trinitární lásky, v níž se Bůh neustále dává ve vzájemném vztahu tří božských osob. Zde je zdroj svobodného aktu stvoření, zde je volné rozhodnutí k vykoupení, na jehož základě se nesmrtelný Syn stal životem a světlem lidí.

A tak nese celý svět až do svých nejjemnějších nitek znamení trinitární lásky. Toto znamení nosí se zcela zvláštním privilegiem člověk, stvořený podle obrazu Božího a vykoupený krví Kristovou.

Milujme tedy život. Milujme život na zemi, ale milujme ještě více ten Boží život, ke kterému nás povolává Kristus. S nastraženýma ušima a s čistým srdcem nebude pro nás těžké naslouchat jazyku božské lásky, jenž se pohybuje na prahu tajemství: „Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou“ (Ž 19, 2).

(Jan Pavel II.: Nebojme se pravdy, Zvon, Praha 1997, 145-46)