Na obrácení svatého Pavla měly podíl i Štěpánovy modlitby  - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CírkevKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Uvedení do víry (Walter Kasper)

Citáty z knihy: Uvedení do víry (Walter Kasper)

Bez obnovení z ducha modlitby a pokání není možné vnější obnovení církve. Tragikou mnoha současných pokusů o obnovu je, že chtějí mít jedno bez druhého. (81)


Obraz církve byl v novověku do velké míry určován pravdami druhého a třetího řádu její nauky. V obraně proti protestantismu se přehnaně zdůrazňovaly protireformační pravdy; to vedlo k tomu, že se nadměrně vyzdvihovaly pravdy, které se týkají prostředků spásy (církev, svátosti, úřady), na úkor vlastních pravd kristologických a soteriologických (týkajících se vykoupení)… Jde o to, aby všemi články víry prozařovala jedna víra a aby to, co je okrajové, se vidělo nově ze samotného středu. (89-9O)

Správně chápaná nauka o hierarchii pravd vychází z toho, že obsah víry není pouze suma jednotlivých vět, nýbrž strukturovaný celek s určitými proporčními zákony. (9O)

...
Jen když při vší jednoznačnosti víry znovu získáme její univerzalitu a když v univerzalitě zachováme její jednoznačnost, může být křesťanská víra světlem na svícnu a mít v novém období dějin konkrétní budoucnost.

Církev tu není předmětem víry stejným způsobem jako Bůh, Ježíš Kristus a Duch. Víra v církev naopak vychází z víry v Boha. Eklesiologie se proto rozvíjí v rámci pneumatologie (nauka o Duchu). Duch přitom není v první řadě třetí božská osoba, nýbrž síla, skrze niž je spásné jednání Boha v Ježíši Kristu přítomno v dějinách. Církev je tedy konkrétní místo, kde se skrze Ducha svatého stává přítomným spásné dílo Boha v Ježíši Kristu. Eklesiologie je funkcí pneumatologie. V novověké teologii naopak často nabýváme dojmu, že pneumatologie se stává funkcí eklesiologie. Duch se stává garantem instituce církve, pneumatologie ideologickou nadstavbou nad eklesiologií. (117-18)


Pravda evangelia se může ukázat pouze v konsensu všech. Církevnost víry nezáleží primárně v poslušnosti vůči církevnímu úřadu. Církevnost se neprojevuje v první řadě v přikyvování a bezmyšlenkovitém souhlasu, nýbrž ve vzájemném naslouchání a ve vzájemné pomoci. Věřící se mají navzájem ve víře podporovat, povzbuzovat, a je-li to nutné, i kritizovat. Každý má podle Písma své charisma (1 Kor 7,7; 1 Petr 4,10). Všichni tedy musí naslouchat jeden druhému a jeden od druhého se učit; učitelé od pastýřů, pastýři od učitelů a proroků, a ti zase se mají brát příklad od těch, kteří mají v církvi charisma konkrétní služby. Poslušnost v církvi se tedy nikdy nesmí chápat jako jednosměrná, je to dění vzájemné. (121)


Víra, která zachovává to, co je rozlišujícím znakem všeho křesťanského, bude tedy muset být víra kritická. Komu slovo "kritický" zní příliš módně, ať je nahradí slovem "kajícný", neboť kritickým se myslí právě toto. Pokání je nejradikálnější kritika. Vyžaduje obrácení, které jde až ke kořenům. Jeho základem je eschatologická změna všech věcí. Takto chápaná kritika může a musí v budoucnosti existovat i uvnitř církve. (16O ...Protože vychází z věci samotného evangelia a uplatňuje jeho eschatologický kritický charakter, je radikálnější než veškerá kritika zvnějšku. Bere církev jakoby za její vlastní slovo a snaží se ji změnit z nitra. Není to proto také nadřazená a distancovaná kritika shora, nýbrž kritika vášnivě angažovaná; zahrnuje do sebe i samotného kritika; je to kritika vášnivá a trpící. Jejím cílem může být pouze ukázat to, co rozhodujícím způsobem rozlišuje křesťanské od nekřesťanského, a učiní to provokací v samotné církvi. (16O-61)


Na základě vědy a techniky, spojených s novým humanismem, se dnes stále více vytváří jednotná světová civilizace. ... Tato situace vyžaduje, abychom byli křesťany ve světovém měřítku. ...Tato situace však na křesťanství klade také obrovskou celosvětovou odpovědnost. Dnes se totiž stává stále zřejmější, že západní civilizace nemá sama ze sebe sílu, aby vytvořila jediné lidstvo a dokázala naplnit smysl lidstva. ...Tak se dnešnímu křesťanstvu eschatologicky-apokalyptické myšlení přímo mocí vnucuje. Má se osvědčit v celosvětové perspektivě a přitom dokázat, jakým způsobem křesťanská víra představuje nabídku pro opravdu humánní řešení dnešních problémů lidstva.

Základní podobou víry v této nové epoše univerzální civilizace lidstva bude jednota lásky k Bohu a k bližnímu. ...Dnes od nás vyžaduje bratrskou víru, solidární se všemi naléhavými potřebami lidí. V této jednotě víry a lásky se konečně projeví rozhodující nový charakter toho, jak křesťanství chápe bytí. Tím nejvyšším není substance jsoucí o sobě a pro sebe, nýbrž bytí pro druhé v lásce. To by mělo v budoucnosti vést k nové podobě svatosti a spirituality: měla by spojovat co možná největší otevřenost s co možná největší rozhodností víry. Vlastní nesnází současné církve je patrně to, že jí toto charisma, tato podoba svatosti není ještě dána. Ta je rozpolcena mezi otevřeností, která se bez pevného základu rozplývá ve všeobecném humanismu, a mezi v sobě ustrnulou rozhodností, která žije bez komunikace mimo problémy dnešního lidstva a která vposledku vhání církev do nebezpečí sektářské mentality. (161-62)


Tímto středem...: zvěst o Božím zjevení, která umožňuje lidství člověka. ...Křesťanem je ten, kdo věří, že v Ježíši Kristu se nám a všemu lidstvu otevřela naděje, a kdo to opravdu přijme, aby se stal v konkrétním životě podobou naděje pro druhé. (163)


Témata: Církev

Čtení z dnešního dne: Úterý 25.1. svátek Obrácení sv. Pavla

Sk 22,3-16; MK 16,15-18

Komentář k Sk 22,3-16 (nebo Sk 9,1-22): Ježíš se i dnes ztotožňuje s pronásledovanými. Ale: jsme schopni mezi sebe přijmout ty, kdo se obrátili jako Pavel?

Zdroj: Nedělní liturgie

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2022) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2022) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie / DNEŠNÍ VÝROČÍ

(21. 1. 2022) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned…

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(16. 1. 2022) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C
(15. 1. 2022) Došlo víno, i když jsme ho tak poctivě chystali. Udělal jsem něco špatně? Něco jsem zanedbal? Proč tento vztah, dílo,…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2022) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2022) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v…

Online formační setkání pro kostelníky

Online formační setkání pro kostelníky
(11. 1. 2022) Ve čtvrtek 27. ledna 2022 ve 20:00 se uskuteční on-line on-line formační setkání pro kostelníky a pro všechny, kdo…

Ludvík Armbruster - poutavý dokument k poslechu

(10. 1. 2022) Chybí nám japonská zdvořilost. Naučili jsme se lhát, řekl před smrtí jezuita Armbruster v pořadu Příběhy 20.…