Citáty z knihy: Život pod vládou Kristovou (Raniero Cantalamessa)

Při opakované pastorační četbě listu Římanům mě překvapilo, že svatý Pavel v tomto spisu vytyčil první a nepřekonatelný plán duchovních cvičení. V tomto případě nejde o cvičení ducha nebo duše v protikladu ke cvičení tělesnému. Nejsou to v zásadě cvičení konaná naší duší nebo vůlí, jako spíš cvičení konaná Duchem samým, tj. kroky pod vedením Ducha svatého, cesta konverze a obnovy, na níž hlavní role patří Bohu, ne člověku. Jde tedy o pavlovské duchovní cvičení, v nichž "duch" neoznačuje jedno z protikladných částí těla, ale způsob života celého člověka - těla i duše -, a to podle ducha" a ne "podle těla".

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 9)

…
Vidíme, že jsme dokonale popsáni slovy, která pronáší Bůh prostřednictvím proroka Izaiáše: tvá šíje je železná spona a tvé čelo je z bronzu (Iz 48,4). Jsme jako železná spona, která musí být ohnuta. Ale jak ji ohnout? Kuje-li se železo zastudena, buď se neohne vůbec, nebo se zlomí; nejdříve se musí zahřát v ohni, "změknout". A toho bychom chtěli dosáhnout v první meditaci: zahřát se ve výhni Boží lásky. Pak sneseme i údery kladivem Boží lásky, aniž bychom se zatvrdili, protože člověk snese všechno, pokud se cítí opravdu milován. (15)

…
Mystikové jsou pro křesťanský lid jacísi průzkumníci, jako první, kdo tajně vcházejí do zaslíbené země a vracejí se, aby mohli sdělit, co tam viděli ("zemi oplývající mlékem a medem"), aby podnítili k přechodu přes Jordán (srv. Num 14,6 a násl.). (29-3O)

…
Podstatné je, že jsme Božím dílem; dobrý skutek vykonal Bůh, a ty dobré skutky, které máme konat my, přicházejí teprve poté a jsou umožněny a vyžadovány právě dobrým skutkem Boha. Právě proto nejsme spaseni za své dobré skutky, ale ani bez nich. ...Apoštol nás učí, že nemáme následovat "následováním", ale "vírou" (tady s vděčností přijmeme Lutherovu připomínku), ale učí nás také, že se nemáme zastavit u "pouhé víry", ale z víry má vycházet "následování" (to jsou "dobré skutky"), jako jediný opravdu autentický výraz našeho přijetí, souhlasu a vděčnosti a jako pravé a úplné vyjádření víry samotné. (194-95)

…
Účelem následování není jen "podobat se" Kristu a dělat, co dělal on, ale "obléci se" v Krista, naplnit se jím, přeměnit se v něj, abychom s ním tvořili "jednoho Ducha" (1 K 6,17). Jeden ruský světec šel rovnou k jádru věci: "Cílem křesťanského života je získat Ducha svatého." (sv. Serafin Sarovský, Rozmluva s Motovilovem)

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 195-96)