Navigace: Tematické texty H HříchKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Zvolil som si Boha (Jean Marie Lustiger)

Citáty z knihy: Zvolil som si Boha (Jean Marie Lustiger)

Dějiny křesťanství jsou současně dějinami věrnosti jeho pramenům a nevěrnosti křesťanských národů. Jsou to dějiny hříchů a stálého milosrdenství, které Bůh uděluje národům, kterým dal milost přijmout zjevení. Dokonce i ideální společenství, mám tu na mysli partikulární společenství založené na nějakém ideálu svatosti, jako jsou řeholní řády, mají dějiny vytvořené z hříchů a reformy, z období úpadku a obrody. (60)


Hřích je možno chápat jen uvnitř víry jako zpronevěření se lásce, o které člověk dříve dostal zjevení. A uvědomit si svůj hřích znamená pochopit, že člověk je Bohem milovaný a že on ho pravdu nemiloval. (295)


/Wolton: A dědičný hřích?/
Vědomí člověk bylo zatemněno a jeho vůle zraněna. Člověk je ve stavu roztržky s Bohem a je poraněn ve svých vlastních silách. Je schopný chtít dobro, ale jeho vůle je slabá. Je schopný vidět světlo, a přitom kráčet v temnotě. Člověk je už takový, všichni lidé odjakživa, od svého původu jsou takto poraněni ve svém historickém postavení. Člověk stvořený Bohem se od něho odvrátil a jeho historické postavení poznačené pádem a pocitem opuštěnosti neodpovídá jeho původnímu povolání. Bůh sám se ujal toho, aby vyvedl člověka z tohoto postavení. (295)


Smysl zraněného stavu člověka - takto je možné označit dědičný hřích - se dá odhalit jen ve vyznání jednoho dramatu: Člověk se sám zatratil, když se vzdálil od Boha, zatratil se pro sebe sama, zatratil se pro své bratry. Dědičný hřích osvětluje historické postavení člověka, neboť člověk je sobě samému hádankou, nerozluštitelnou hádankou. A může ji rozřešit jen tak, že přijme milost spásy. Musí uznat, že by nalezen a objeven Bohem, aby potom vyznal, že byl ztracený. (297)
(...)
Někdo by mohl říci: „Přítomný stav lidstva je jeho normální stav. Vždy to tak bude, protože takové je nevyhnutelné postavení člověka. Ostatní je jen utopie a sen. Existuje jen skromná a krátká naděje, vždy vyvážená skrytým zoufalstvím, rezignací.“ Ale mluvit o postavení člověka výrazy dědičného hříchu znamená naopak, že povolání člověka nesplývá s jeho osudem, který on sám může formulovat a prožívat. Někde při původu lidstva bylo určité otevřené pole svobody a z milosti Boží se nám tato svoboda podává jako naděje.

(Jean Marie Lustiger: Zvolil som si Boha (otázky kladli Jean-Louis Missika a Dominique Wolton), bez tiráže, 296 a 297)


Témata: Hřích

Čtení z dnešního dne: Pondělí 14. 7. 2025, Pondělí 15. týdne v mezidobí

Ex 1,8-14.22;

Komentář k Mt 10,34 – 11,1: Kéž hledíme na rodiny s mnoha dětmi s obdivem a uznáním! Přijímají totiž v dětech samotného Pána a možná si to ani neuvědomují.

Zdroj: Nedělní liturgie

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."