Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Člověk (Joseph kardinál Ratzinger)

Člověk (Joseph kardinál Ratzinger)

Člověk je pojímán čistě individualisticky, je jen on sám. Je zbavován vztahu, který k němu patří a skrze který se vlastně teprve stává sám sebou. Nárok být sám nad sebou poslední instancí i nárok brát si od života tolik, kolik jen jde, aniž by někdo měl právo mu v tom bránit, patří k životnímu pocitu, který se dnes člověku nabízí.

Proto je pak samozřejmě i slovo "To nesmíš", kterému bychom se měli podrobit, zasahováním, které se stalo útokem a jemuž se člověk brání. Nakonec je tu k debatě opět základní otázka: Jak se člověk stane šťastným? Jak správně žít? Je pravda, že smí být sám sobě měřítkem, aby mohl být šťastný? Nedávno jsem s přáteli mluvil o tom, že zde v krajině Frascati se právě chystají prořezávat vinnou révu. Je totiž plodná, jen když se celá léta prořezává.

Prořezávání tedy patří k plodnosti. Hned si můžeme připomenout kapitolu 15 z Janova evangelia jako podobenství týkající se lidské existence i společenství církve. Chybí-li odvaha k prořezávání, vyrostou jen listy. Vztaženo na církev: Pak existuje jen papír a nemůže se zrodit žádný život. Vyslovme to Kristovými slovy, který říká: "Právě když si myslíš, že musíš vlastnit jen sám sebe a hájit se, tak se ničíš. Protože nejsi utvořený jako ostrov sebe samého, který stojí sám na sobě, nýbrž proto, že jsi utvořený pro lásku, a tudíž dávání, na vzdávání se, na prořezávání sebe samého. Jen když se dáváš a ztrácíš sebe, můžeš žít." Toto základní rozhodnutí musí být zdůrazněno jakožto nabídka svobodě člověka. Také by mělo být objasněno, že žít s pouhými nároky je falešný recept k životu. Odmítání utrpení a odmítání stvořenosti, tedy podřízení se nějakému měřítku, je posléze odmítnutím lásky samé, a to člověka ničí. Neboť' právě tím, že se podřídí nějakému nároku a nechá se prořezat, může zrát a přinášet plody.

U mladých lidí můžeme stále častěji pozorovat, že se cítí nevytíženi, že jsou na ně kladeny malé nároky. Jejich příklon k sektám s radikálními interními nároky se dá také zčásti vysvětlit, že jednak hledají jistotu a bezpečí, jednak že chtějí, aby na ně byly kladeny nároky. Někde v člověku je ukryto vědomí: Chci, aby na mě byly kladeny nároky, musím se utvářet podle nějakého vyššího měřítka a učit se dávat a ztrácet.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 118-19)


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Pondělí 6. 4. 2026, Pondělí velikonočního oktávu

Sk 2,14.22b-33;

Komentář k Mt 28,8-15: Běžícím ženám, plným strachu i radosti, jde naproti Ježíš. Kéž jde i dnes vstříc těm, kdo se snaží zvěstovat o něm pravdu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Druhá neděle velikonoční - svátek Božího milosrdenství

(6. 4. 2026) Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan…

Bílá sobota

Bílá sobota
(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

Velký pátek
(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek
(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku.