Člověk k Božímu obrazu

ČLOVĚK
355 "Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl Božím obrazem, jako muže a ženu je stvořil" (Bible - Gn 1,27). Člověk zaujímá ve stvoření jedinečné místo: je "Božím obrazem" (I); ve své přirozenosti spojuje svět duchový a hmotný (II); je stvořen "jako muž a žena" (III); Bůh ho učinil svým přítelem (IV).

I. "K Božímu obrazu"
356 Jen člověk ze všech viditelných tvorů je "schopen poznávat a milovat svého Stvořitele";202 "je jediným tvorem, kterého Bůh chtěl pro něho samého";203 jen člověk je povolán, aby sdílel poznáním a láskou Boží život, k němuž byl stvořen a který je hlavním důvodem jeho důstojnosti.
"Kladu si otázku, co nebo kdo byl příčinou, že jsi dal člověku tak velkou důstojnost? Jistě to byla jedině tvá nesmírná láska, s níž jsi sám v sobě pohlížel na své stvoření a zamiloval si je; vždyť jsi je stvořil z lásky a z lásky jsi mu dal bytí schopné okoušet tvé věčné dobro."204

357 Lidský jedinec má osobní důstojnost, protože je Božím obrazem; člověk není jen něco, nýbrž někdo. Je schopen se poznávat, být svým pánem, svobodně se dávat a vstupovat do společenství s jinými osobami; milostí je povolán do společenství se svým Stvořitelem, aby mu odpovídal vírou a láskou; to za něho nikdo nemůže udělat.

358 Bůh stvořil všechno pro člověka,205 avšak člověk byl stvořen, aby miloval Boha a sloužil mu a aby mu obětoval celé stvoření:
"Jaká je to tedy bytost, jež byla stvořena s takovou vážností? Je to člověk, velká, obdivuhodná a živá postava, jež má v Božích očích větší cenu než všechno ostatní stvoření: je to člověk a pro něho existuje nebe i země a moře a celé stvoření; jeho spáse přikládal Bůh takovou důležitost, že pro něho neušetřil ani svého jednorozeného Syna. Vždyť Bůh neúnavně používal všech prostředků, aby dal člověku vystoupit až k sobě a posadil si ho po své pravici." (Svatý Jan Zlatoústý)

359 "Je skutečností, že tajemství člověka se opravdu objasňuje jen v tajemství vtěleného Slova":207
"O dvou lidech prohlásil svatý apoštol, že dali počátek lidskému pokolení, totiž o Adamovi a o Kristovi. ...První Adam, praví apoštol, byl stvořen jako lidská bytost, jež přijala život; poslední je bytost duchovní, jež dává život. První byl stvořen tímto posledním a dostal od něho duši, aby mohl žít... Druhý Adam vtiskl svůj obraz prvnímu Adamovi, když ho formoval. A to je důvod, proč na sebe vzal jeho postavení a přijal jeho jméno; aby nedopustil zatracení toho, kterého učinil podle svého obrazu. První Adam a poslední Adam: první začal, poslední nikdy neskončí. Protože ten poslední je ve skutečnosti první, jak to sám řekl: `Já jsem První i Poslední.'"208

360 Díky společnému původu tvoří lidský rod jedinou jednotu. Vždyť Bůh "stvořil z jednoho člověka celé lidské pokolení" (Sk 17,26):209
"Úchvatná je vize, která nám dává nazírat na lidský rod v jednotě jeho původu v Bohu...; v jednotě jeho přirozenosti, složené stejně u všech z hmotného těla a duchové duše; v jednotě jeho bezprostředního cíle a jeho poslání ve světě; v jednotě jeho životního prostředí, země, jejíž plody mohou všichni lidé podle přirozeného práva užívat k udržování a rozvíjení života; v jednotě jeho nadpřirozeného cíle, samého Boha, k němuž mají všichni směřovat; v jednotě prostředků k dosažení takového cíle... v jednotě jeho vykoupení, které pro všechny zsjednal Kristus."210

361 "Tento zákon lidské solidarity a lásky"211 nás ujišťuje, že při veškeré rozmanitosti osob, kultur a národů, jsou všichni lidé opravdu bratři.