Křesťan se nebojí smrti a nese těžkosti tohoto života, protože - archív citátů

Navigace: Tematické texty N NemocKrátké texty, citáty Čtvrt století od úmrtí apoštola malomocných – R. Follereaua

Čtvrt století od úmrtí apoštola malomocných – R. Follereaua

6. prosince 1977, zemřel v Paříži Raoul Follereau, apoštol malomocných, který celý svůj život zasvětilo boji proti lepře a předsudkům, které tuto nemoc zahalovaly. Jeho naprostá láska k bližním, nejposlednějším mezi posledními, podpíraná hlubou vírou v Boha, dovedla Raoula Follereaua k 32 cestám kolem světa, při kterých apeloval na svědomí občanů bohatých zemí a z kterých přivážel materiální pomoc, lásku a útěchu i do nejzapomenutějších leprosárií. Na Apoštola malomocných se redaktorka našeho rozhlasu, Maria Di Maggio, zeptala předsedy Italského sdružení prátel Raula Follereaua, Enza Venzaho:

„Jeho poselství mělo svůj vývoj. Na počátku byla jeho pozornost k malomocným vedena tím, že je třeba každého muže a ženu vidět jako lidskou bytost. To je tedy první poselství, které posílá lhostejnému světu. Druhý krok pak chce ukázat, že malomocní jsou lidé jako ostatní: to je řekněme jeho charisma a jeho hlavní specifikum. On považoval přátelství za zásadní podmínku spravedlnosti a míru – a to počínaje těmi posledními, tedy právě malomocnými. Učil nejen léčit nemoc, ale také přijmout celou osobu v její celistvosti, v její konkrétní situaci, a stavěl se za obranu její důstojnosti. Poslední etapa je podle mě nejprovokativnější – říkal: „Malomocní jsme my.“ Kladl si otázku: „Proč oni ano a ne my?“ A to už není problém zdravotnictví. Tady odkazoval na vnitřní malomocenství, které je příčinou všech dalších. Podle Follereaua jsou „příznaky našeho malomocenství: egoismus, zbabělost a hloupost“.

Jde tedy o to, uvědomit si, že i my jsme v jistém smyslu nemocní, a nepříjímat už takový způsob života, který vede k ustupování od našeho lidství, protože vede ke ztrátě smyslu a hodnoty důstojnosti lidského života.“




***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
 


Témata: Nemoc

Čtení z dnešního dne: Pátek 20. 11. 2026, Pátek 33. týdne v mezidobí

Zj 10,8-11;

Komentář k Lk 19,45-48: Ježíš každý den učí v chrámě, který si předtím „vyčistil“. Nemáme i my odložit vše, co brání, abychom mu mohli plněji a opravdověji naslouchat?

Zdroj: Nedělní liturgie

Stanislav Přibyl: Umíme ještě unést svou svobodu, nebo jsme si na ni zvykli? / video na youtube

Stanislav Přibyl:  Umíme ještě unést svou svobodu, nebo jsme si na ni zvykli? / video na youtube
(20. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad otázkou svobody.

Přímluvy / Slavnost Ježíše Krista Krále – cyklus A / 22. 11. 2026

(20. 11. 2026) Kristus Král k nám přichází v těch nejposlednějších a čeká, že k jejich nouzi nezůstaneme lhostejní. Proto se společně…

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2026) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2026) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina? / video na youtube

Stanislav Přibyl: Voják, biskup a husa na pekáči: Proč máme rádi svatého Martina?  / video na youtube
(13. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad populárním svátkem sv. Martina.

Přímluvy / 33. neděle v mezidobí, cyklus A / 15. 11. 2026

(13. 11. 2026) Bůh nám svěřuje své dary a zve nás, abychom je rozvíjeli a používali ve prospěch druhých. [1] Modleme se za lidi a svět,…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(13. 11. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.