Další rok začít ve jménu Ježíše /Karl Rahner/

(Lk 2,21)

Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.

Začínáme nový rok v "občanském" životě, nikoliv nový "církevní" rok. Avšak pozemský rok, všední dny, život v práci a starostech, to je přece pole, na kterém musíme před Bohem uskutečňovat naší spásu. A proto máme všechny důvody k tomu, abychom i tento rok započali ve jménu Božím. Započněme tedy znovu "ve jménu Božím", pokračujme dále, čestně a s radostnou myslí! Čas kvapí. Můžeme být zoufalí nebo plni žalu, když si na Silvestra uvdomíme, že opět neodvolatelně uplynula část našeho pozemského života. Avšak čas kvapí vstříc Bohu a jeho věčnosti, nikoliv minulosti a zániku. A proto: ve jménu Božím!

Tak jako se podle zbožného zvyku píše o svátku Tří králů na dveře K+M+B, napišme nade dveře nového roku Boží jméno, jméno Boha, ve kterém je naše pomoc - jméno Ježíš. Ježíš znamená: Jahve pomáhá. Jahve bylo vlastní jméno Boha lidu úmluvy Starého zákona. Příčinou toho, že Bohu - tomu bezejmennému a nepochopitelnému, o kterém člověk sám od sebe ví nakonec jen prostřednictvím jeho vzdálené a temné nepochopitelnosti - je možno dát nějaké jméno, je to, že Bůh sám se v dějinách svého vlastního jednání a promlouvání dal poznat. To proto, abychom z toho, jak jedná, zjistili, jakým chce k nám opravdu být. Všechny zkušenosti, které člověk učinil s živým Bohem na základě jeho jednání vůči nám, shrnuje do "jména" svého Boha. Jen vlastní jméno - nikdy pouhý abstraktní pojem - obsáhne plný, nečleněný a neodvoditelný celek toho, co je možno zakusit od živé osoby při trvalém styku s ní. A vlastní jméno Ježíš nám říká, jakým tento "Jahve" chtěl být vůči nám: blízkým, milujícím, pomáhajícím, až do konce věrným. V Ježíši a od Ježíše víme, čím je pro nás Bůh. Jinak nikoliv. Je Slovo Otce, ve kterém jako Slovu smilování se sám Bůh sděluje světu. A když proto chceme říci, kdo je náš Bůh, musíme říci "Ježíš". Kdybychom toto jméno zapomněli, ztratil by se nám Bůh do temné dálky a nepochopitelnosti "základu světa". My křesťané ale známe definitivní Boží jméno: Ježíš. Neboť to je jméno, které obdrželo dítě, které je Bůh a věčné mládí světa, které je člověk a tak věčná podoba Boží. Dejme i nadcházejícímu novému roku toto jméno! Poznamenejme se na čele, v duchu a v srdci křížem tohoto Ježíše! Směle řekněme: "Naše pomoc je ve jménu Pána!" A pak s odvahou překročme práh nového roku. Když jeho jméno nad tímto rokem září, stane se i nejtemnější hodina hodinou roku Pána a jeho spásy.