Navigace: Tematické texty M MorálkaDelší texty Demokracie (Joseph kardinál Ratzinger)

Demokracie (Joseph kardinál Ratzinger)

Dnes víme, že se demokratický model vyvinul z mnišských pravidel, která svými kapitulami a hlasováním takový vzor poskytla. Myšlenka stejného práva všech tak nalezla svou politickou formu. Jistě, už předtím existovala řecká demokracie, ze které vzešly rozhodující podněty, která však po odstranění božstev musela být nově interpretována. Je obecně známým faktem, že obě prvotní demokracie, americká a anglická, spočívají na konsenzu hodnot vycházejících z křesťanské víry a mohly a mohou fungovat jen proto, že tu existovala základní shoda o těchto hodnotách. Potud můžeme také historicky učinit pozitivní bilanci křesťanství, ze kterého se zrodil nový vztah člověka k sobě samému i nová lidskost.

Antická řecká demokracie se zakládala na posvátném občanství božstev. Křesťanská demokracie novověku spočívá na posvátnosti hodnot zaručených vírou, které se vymykají libovůli většiny. Právě to, co jste řekl o bilanci 20. století, přece také ukazuje, jak při popření křesťanství náhle opět vyrážejí archaické moci zla, které byly křesťanstvím zažehnány. Čistě historicky se dá říci: Demokracie bez náboženského, "sakrálního" základu neexistuje.

O poslání církve ve světě poznamenal jednou kardinál Newman: „Jen proto, že existujeme my křesťané, že existuje mezinárodní síť obcí rozšířená po celé zemi, nezaniká svět. Trvání světa je spojeno s trváním církve. Onemocní-li církev, nezhostí se nářek světa nad sebou samým.“

Možná, že někomu bude připadat tato formulace příliš drastická, ale řekl bych, že právě dějiny velkých ateistických diktatur našeho století, nacionálního socialismu a komunismu ukazují, že pád církve, rozpad a nepřítomnost víry jako utvářející síly skutečně strhuje svět do propasti. A jestliže předkřesťanské pohanství v sobě mělo ještě určitou nevinnost a vazba na božstva zosobňovala základní hodnoty, které určovaly hranice zlu, je teď, kdy odpadly protilátky proti zlu, toto zhroucení skutečně nesmírné.

S empiricky podloženou jistotou můžeme říci: Je-li mravní síla, kterou představuje křesťanská víra, náhle z lidstva vytržena, potácí se lidstvo jako loď uvězněná v ledovci a je ohroženo jeho přežití.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 159-60)


Čtení z dnešního dne: Pondělí 23. 3. 2026, Pondělí 5. postního týdne

Dan 13,1-9.15-17.19-30.33-62;

Komentář k Dan 13,1-9.15-17.19-30.33-62: Moudrost Danielova (jeho jméno znamená: Bůh zjednává právo) zachránila nevinnou dívku. Kéž Pán zjednává právo i dnes – s mou pomocí!

Zdroj: Nedělní liturgie

Květná neděle

Květná neděle
(23. 3. 2026) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Velikonoce

Velikonoce
(23. 3. 2026) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Zvěstování Páně

(21. 3. 2026) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(21. 3. 2026) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus (21. března)

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus  (21. března)
(20. 3. 2026) Sv. Niklaus von Flüe ( + 1487) byl švýcarský laik a mystik, který spojil rodinný život, hlubokou kontemplaci a službu…

Přímluvy: 5. neděle postní, cyklus A / 22. 3. 2026

(19. 3. 2026) Máme-li Kristova Ducha, můžeme s důvěrou doufat v Hospodina[1]. Proto k němu s důvěrou volejme:

Svatý Josef (svátek 19.3.)

Svatý Josef (svátek 19.3.)
(17. 3. 2026) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…