Navigace: Tematické texty B Bohatství (mamon)Delší texty Do nebe si vezmeme jen to, oč jsme se rozdělili s druhými

Do nebe si vezmeme jen to, oč jsme se rozdělili s druhými

Do nebe si vezmeme jen to, oč jsme se rozdělili s druhými 

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Jádrem liturgie této neděle je jedna z nejútěšnějších pravd: božská Prozřetelnost. Prorok Izaiáš ji prezentuje obrazem plným něhy, obrazem mateřské lásky a říká: „Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto syna vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece na tebe nezapomenu!“ (Iz 49,15). Jak je to krásné! Bůh na nás nezapomíná, na nikoho z nás. Každého z nás má rád a chová jej ve Své paměti podle jména a příjmení. Krásné pomyšlení! Tato pobídka k důvěře v Boha má svou paralelu v Matoušově evangeliu: „Podívejte se na ptáky – říká Ježíš - Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí… Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou – a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich!“ (Mt 6,26.28-29).

Když však myslíme na množství lidí, kteří žijí v nuzných podmínkách či přímo v bídě, která uráží jejich důstojnost, mohla by se Ježíšova slova jevit abstraktně, ne-li iluzorně. Ve skutečnosti jsou však aktuální víc než kdy jindy! Připomínají nám, že nelze sloužit dvěma pánům: Bohu a majetku. Dokud se každý bude snažit hromadit pro sebe, nebude nikdy spravedlnost. Slyšme pozorně: Dokud se každý bude snažit hromadit pro sebe, nebude nikdy spravedlnost. Pokud však budeme v důvěře v Boží prozřetelnost společně hledat Jeho království, pak nebude nikomu chybět to, co je třeba k důstojnému životu.

Srdce zaujaté touhou po majetku, srdce, které je plné této žádosti, postrádá Boha. Ježíš proto mnohokrát varoval boháče, neboť jsou ve velkém nebezpečí, že budou svoji jistotu vkládat do dober tohoto světa. A jistota, definitivní jistota je v Bohu. V srdci, jež je posedlé majetkem, již není mnoho místa pro víru. Je-li zaujaté majetkem, není v něm místo pro víru. Pokud se však Bohu ponechá místo, které mu náleží, tedy to první, potom Jeho láska vede k dělení se o majetek a k jeho sdílení ve službách solidarity a pokroku, jak dokazují četné, i nedávné příklady z dějin církve. Boží prozřetelnost tak prochází naší službou druhým, naším sdílením s druhými. Nehromadí-li každý z nás majetek pouze pro sebe, ale dává-li jej do služby druhým, stává se Boží prozřetelnost viditelnou jakožto skutek solidarity. Hromadí-li jej však někdo jenom pro sebe, co se stane, až bude povolán Bohem? Nebude moci svůj majetek odvézt s sebou, protože – jak víte – rubáš nemá kapsy! Lépe je se rozdělit, protože do nebe si vezmeme jenom to, oč jsme se rozdělili s druhými.

Cesta, kterou ukazuje Ježíš, se může jevit poněkud nerealisticky v běžné mentalitě a v problémech ekonomické krize. Avšak, je-li správně chápána, přivádí nás ke správnému žebříčku hodnot. Ježíš říká: „Což není život více než jídlo a tělo víc než šaty?“ (Mt6,25). K tomu, aby nikomu nechyběl chléb, voda, oděv, dům, práce a zdraví, je zapotřebí, abychom se všichni považovali za děti nebeského Otce, tedy za bratry a sestry a chovali se podle toho. Připomněl jsem to v Poselství k 1. lednu: Bratrství jako základ míru a cesta k němu, tedy společná cesta a společné sdílení věcí.

Ve světle Božího slova této neděle, prosme Pannu Marii jako Matku božské Prozřetelnosti. Svěřme jí svoji existenci, pouť církve a lidstva. Zejména ji prosme, abychom se všichni snažili žít prostě a střídmě a být pozorní vůči potřebám bratří, kteří jsou v největší nouzi.

 


Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
2.3.2014
Přeložil Milan Glaser 
Redakčně upraveno

 

 

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dan 12,1-3; Žalm 16; Žid 10,11-14.18
Mk 13,24-32

Ježíš nenechává nikoho na pochybách, že přijde konec světa. Dnes žijeme ve společnosti, která s něčím takovým nepočítá. Věří ve vědecké vyřešení každého ohrožení, v lidský soucit,… ale ne v konec světa, ač jde o vědecky zřejmý fakt. Ať se lidem daří lépe či hůře zvládat výkyvy dějin, přírody či vlastní lidské excesy, jediným Pánem nad světem a jeho dějinami je v posledním důsledku Bůh. Jemu se budeme zodpovídat a on také dějiny směřuje k jedinému cíli. Máme mít strach? Máme propadnout zoufalství? Ježíš vede své učedníky k jinému postoji! On „jedinou obětí přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil…“. Není třeba se bát, ale přijmout Krista a svůj život svěřit do jeho rukou. On nás vede, on s námi spolupracuje na díle rozšíření evangelia v tomto světě a on nás zachrání, až přijde onen čas.

Zdroj: Nedělní liturgie

Světový den chudých

(18. 11. 2018) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Kněz anebo psycholog? - Videoseriál "Víra do kapsy"

Kněz anebo psycholog? - Videoseriál "Víra do kapsy"
(16. 11. 2018) Dvě různé profese, které mohou v mnohém spolupracovat. U koho máme hledat pomoc v těžkostech? Pozvání do pořadu přijali...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2018) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2018) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Jak překonávat strach - rekolekce s P. Józefem Augustynem- 23. - 24. listopadu 2018

(9. 11. 2018) Již tradiční rekolekce pořádá Pastorační středisko v Praze. Kromě přednášek se nabízí možnost osobní modlitby před...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2018) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...

Písničky pro děti

Písničky pro děti
(8. 11. 2018) Hledáte písničky se současným zvukem a pěknými texty, které jsou dětem blízké a hovoří o Bohu jednoduše a srozumitelně?...

Sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

(8. 11. 2018) Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice. Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...