Dovolená: vystoupit z kolotoče pro křečka (r. 2015)

Nedávno jsem ukončil jeden kurs, během něhož u nás v klášteře pobývali manažeři jedné velké firmy. Svěřovali se mi, že mnohdy touží po životě oproštěném od účelovosti. Touží po vnitřní svobodě a po úniku z ubíjejícího života – po úniku jakoby z kolotoče pro křečka. Ale neodváží se toho, protože je okolnosti nutí vydělávat peníze. Nemohou prostě jen tak z tohoto kolotoče vystoupit.

Jak se nadechuji uprostřed hektického světa práce

Pro mě první cestu ke svobodě představuje to, že si vyhradím svaté okamžiky, kdy se mohu nadechnout a užívat svobody. Svaté je to, co je ze světa vyňato a nad čím svět nemá žádnou moc. Svatý čas náleží mně. Tehdy nemusím naplňovat žádná očekávání. Tehdy prostě jen jsem. A tehdy se také setkávám s tím svatým a hojivým v sobě.

Odkrývám prostor, kam nemá přístup hluk světa

Přínosné a plodné jsou pro mě chvíle ztišení. V nich v sobě odkrývám svatý prostor, v němž jsem neporušený a celistvý, osvobozený od moci lidí a jejich nároků. Sem nemají přístup šéfové firem, přání zákazníků ani stížnosti spolupra-covníků. Zde jsem zcela sám sebou.

Je to vnitřní prostor, který ve mně obývá Bůh sám. Nemá sem přístup hluk světa, nemohou sem proniknout lidská očekávání a soudy ani moje sebekritika. Zde, v ryzím mlčení, ve mně přebývá Bůh. A kde ve mně přebývá Bůh, tam jsem skutečně svobodný.

Pokud v sobě cítím tento svatý prostor vnitřního ticha i ve víru pracovního nasazení, pak nade mnou práce nemá žádnou moc.

Po takových zkušenostech ticha mnozí lidé prahnou. Často však k nim nedospějí, protože nejsou s to snést to první, čeho je třeba, a to je setkání se sebou samým. Je třeba nalézt odvahu občas mlčet a tím dospět k tichu, které uzdravuje a osvobozuje, očišťuje a občerstvuje.

Tento text ve formátu PDF k vytištění
a použití např. na nástěnku naleznete zde.

Rozcestník k dalším textům na nástěnky naleznete zde