Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty L LaiciDelší texty Duchovní život laika v dnešním světě (Josef Zvěřina)

Duchovní život laika v dnešním světě (Josef Zvěřina)

1. Mění se prostředí (velkoměsto, město i venkov), mění se způsob života (bydliště, pracoviště, pracovní doba, rekreace, móda, sport a zábavy), tempo života i podmínky soustředěnosti jsou velmi rozdílné. Mění se psychologie dětí, dospívajících, dospělých i stárnoucích. Mění se nadále život rodiny (zaměstnání žen, čas věnovaný televizi). Přicházejí nové problémy společenské a ekonomické, na které reaguje teologie osvobození (poněkud omezená ve světovém měřítku a jednostranná vzhledem k šíři celistvé křesťanské víry). Problém postavení ženy v církvi a ve společnosti se stává stále naléhavější. Objevují se silné negativní jevy (teror, narkomanie, hypersexualita, chuligánství, potraty, rozluky manželství, růst zločinnosti, sebevraždy aj.). Zhoršují se mezilidské a mezinárodní vztahy (lidská práva, ekologické problémy, nezaměstnanost, stálá hrozba válek větších nebo menších, násilné a trvající revoluce, problémy hladu a nemocí ve třetím světě, manipulace vědomím a svědomím ve druhém světě, ideologická, rasová, národnostní diskriminace, problémy genetické, eutanázie aj.) Všechna náboženství prožívají velké krize a částečné oživení. Není vedoucích osobností kulturních, politických, duchovních - snad až na papeže Jana Pavla II. Etické normy nejsou uznávány, rozhoduje prakticky víc mít než být, úspěch je často nejvyšším kritériem. V takovém světě žijeme všichni, ale laik je do tohoto světa daleko víc ponořen než stav duchovní. V této složité situaci - která ostatně ani není dostatečně vyčerpána - je závažnou povinností hledat nové způsoby duchovního života.

2. Je znovu třeba se zamyslit nad možnostmi modlitby soukromé i společné - v tomto prostředí laika. Co je možno uskutečňovat v klasickém způsobu rozjímání? Jak pomoci životu modlitby - spíš než ukládat "povinnosti" k jednotlivým úkonům, které ostatně zase nesou pečeť klášterního života (nic proti němu)?

3. Je třeba "asketiky pro laiky" poněkud specifičtější, a ne pohodlné opakování asketik řeholních. Klasické tři "stupně" - očistný, osvětný a spojivý - musíme proměnit v cesty, které se spolu stále prolínají a nikdy nepřestávají. Což ostatně velcí učitelé duchovního života stále zdůrazňovali.

4. Vedení k "dobrým skutkům" má nepřehledné pole a možnosti, před kterými z pohodlnosti zavíráme oči. Jsou neživotné, protože nevycházejí ze života a do života nesměřují.

5. Výchova svědomí nepokračuje, zůstala též vězet ve starých formách. Je necitlivá pro nové dobro i pro nové zlo. Není dost tvůrčí představivosti. Je třeba horoucí lásky a veliké moudrosti, aby evangelium křísilo mrtvé a živým dávalo stálou novost.

6. Také boj proti hříchu světa žádá nové zbraně a novou strategii. Kajícnost a pokání, stálá změna smýšlení se musí stát denní potřebou.

7. Je ještě mnoho jiných duchovních úkolů, které se nám ukládají. Přátelství, duchovní otcovství a mateřství, duchovní bratrství a sesterství a jiné poklady šťastného a plného života, které křesťanství má, ale málo jich pro tuto dobu, prázdnou, nešťastnou a hledající, využilo. Připusťme si jednou vážnou sebekritiku a nespokojujme se stálým chlácholením svědomí.

Úkolů je mnoho, tento náčrt ani zdaleka nestačí. Chce jen vzbudit pozornost k tomu, oč jde. A aby se tyto věci neodbyly uspokojivým církevním nářečím. (...)
/Text dále pokračuje myšlenkami o účasti žen na řešení těchto otázek./

/VI. kapitola stati Obnova "laikátu" - poznámek k předběžným textům k biskupské synodě o laicích/

(Josef Zvěřina: Pět cest k radosti, Zvon, Praha 1995, 68-7O)


Témata: Laici

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…