Navigace: Tematické texty V VánoceDelší texty Folklór nebo Vánoce? (Petr Kolář)

Folklór nebo Vánoce? (Petr Kolář)

Aneb Vono to (český) baroko je hezký pro voko...

Po skončení adventní bohoslužby ve francouzštině na mne u dveří kostela čekala známá rodinka Belgičanů s dotazem, který mě nejdříve překvapil.

„Co to je", zeptala se paní a prstem ukazovala na jedno místo kostelní vývěsky. Byla tam pozvánka na večer, nazvaný České vánoce a právě této pozvánky se zřejmě týkala její otázka.
„Jste zváni na večer českých vánoc“, snažil jsem se o doslovný překlad do francouzštiny.


„Tak vidíš, že mám pravdu a že moje čeština je už dostačující na porozumění takovému textu“, obrátila se na manžela a děti paní. „Říkala jsem ti, že to je Noël tchèque.

„Noël tchèque, tšeské vanotsé“, opakoval mechanicky a se zamyšleným výrazem ve tváři. „To vy slavíte nějaké jiné vánoce než ostatní evropští katolíci“ – obrátil se s otázkou na mne.

Začal jsem mu vysvětlovat naše vánoční zvyky s koledami, stromečkem a kapry na ulicích. Chvíli na mě se zájmem hleděl, a potom mě přerušil:

„Ale to je přece jen vánoční folklór a vánoce jsou snad něco víc? Ty jsou buď křesťanské nebo nějaké jiné – ty by ale potom snad nebylo třeba ohlašovat v kostelní vývěsce!?“

Cestou domů jsem nad jeho námitkou začal teprve pořádně přemýšlet a málem jsem přitom zapomněl vystoupit na Karlově náměstí. Musel jsem mu v duchu dát aspoň zčásti za pravdu. Je pravda, že jsem nikdy nikde nic neslyšel o belgických vánocích nebo o francouzské církvi. To asi jen my máme české vánoce a Československou církev.

Mám rád české baroko a vánoce jsou okamžikem jeho triumfu. Ale asi bychom měli přece jen být opatrnější v označování českého barokního folklóru termínem, který označuje příchod slíbeného Mesiáše a nějak to rozlišit, oddělit. Nebo snad lze doopravdy káď s kapry na Náměstí republiky pod velkým ozdobeným stromem, kam z obchodního domu doléhá ryčící koleda, označit termínem vánoce?

Češti katolíci jsou asi málo nároční a opatrní, bezmála sami snad začínají věřit, kapr + koledy + vysoký smrk s girlandami = vánoce v křesťanském slova smyslu. To ovšem není, nemůže být pravda. Vánoce jsou jen jedny, křesťanské a je to oslava příchodu Syna Božího mezi nás. Důraz je přitom na osobě, jejíž příchod slavíme, a nikoliv na výrazu „oslava“. Jde přece o Krista a ne o baroko.


Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 20. prosince 2001


Témata: Vánoce

Čtení z dnešního dne: Úterý 28. 5.

1. čtení 1 Petr 1,10-16; Evangelium Mk 10,28-31

Komentář k Mk 10,28-31: Odvaha vše opustit není dána každému. Ale při následování Pána musím často opustit své rozpínající se „já“. Zkušenost mi říká, že dostanu víc!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(27. 5. 2024) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

26. KVĚTNA - SV. FILIP NERI

(24. 5. 2024) Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství…

Den modliteb za církev v Číně (24.5.)

(22. 5. 2024) Prosby za dar vytrvalosti pro bratry a sestry v Číně...

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun - kněz s černou páskou přes oko  (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2024) Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)

Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích (22.5.)
(21. 5. 2024) Odkaz svaté Rity je výzvou k oddanosti Kristu Spasiteli - zdroji smíření.

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(20. 5. 2024) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
(20. 5. 2024) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum…