Hřích - slovo patřící do středověku ?!

Král David prorokovi Nátanovi odpověděl:
„Zhřešil jsem proti Bohu!“

Prorok Nátan králi Davidovi řekl:
„I Hospodin ti odpouští hřích, nezemřeš!“

(srov. 2 SAM 12,13)


Král David nechal v boji zabít muže, s jehož ženou navázal vztah.
Prorok Nátan mu pak nastavuje nepříjemné "zrcadlo".
Král David následně vyznává, že se dopustil zla, že "zhřešil".
Jen tak mu mohlo být Bohem odpuštěno.

Slovo hřích dnes pro mnohé lidi nemá žádný obsah.
Domnívají se, že tento termín patří někam do středověku.
Přesto ale i dnes lidé podvádějí, dopouštějí se bezpráví,
pomlouvají, pohrdají druhými, jednají zle - tedy: "hřeší".

Slovo "hřích" se z biblického jazyka - hebrejštiny
dá do češtiny přeložit jako: "Sejití z cesty".
Když tedy člověk "hřeší", vydává se ve svém životě
na neznačenou cestu, která vede jinam, než k cíli.

A co je cílem života člověka?
Štěstí
a naplněný život.
Kdo z nás by se chtěl minout cílem?!

Nikomu z nás tedy neuškodí podívat se občas
do "zrcadla" svého jednání, pozvednout svůj zrak k Bohu,
kterému na nás záleží, vyznat mu své scestí
a srovnat směr svého dalšího smýšlení a jednání.

Vyplatí se to!
Vždyť cílem života člověka je štěstí a naplněný život.
Jen pošetilec by tak mohl jít stále po cestě,
aniž by sledoval kam vlastně směřuje.